Le Madonie Golf Club - klubovna a typické olivovníky

Le Madonie Golf Club - klubovna a typické olivovníky | foto: lemadoniegolf.com

Etna sice soptí, ale neublíží. Při golfu na Sicílii pozor hlavně na siestu

  • 0
Říká se, že všechny automobily na Sicílii jsou buď odřené, nebo nabourané. Styl jízdy tamních řidičů tomu odpovídá, přesto se najdou výjimky. Například hotelové taxíky zřejmě zaberou veškerý čas autoklempířů a opraváren na ostrově. Kdo se jimi nechá odvézt na jedno ze dvou zdejších golfových hřišť, poveze se patrně vozem bez jediného škrábnutí na kapotě.

Romantické představy o mafii kazí televizní dokumenty, které organizaci Cosa Nostra nasvěcují tím pravým světlem. Není proto od věci se domnívat, že její chapadla obepínají i zdejší kluby. Poměrně mladé, udržované a prosperující. Komu by vadilo, že jeho peníze třeba nebudou řádně zdaněny italskou vládou a budou možná použity na nějakou nekalost, ať raději nejezdí.

On je to ale předsudek. Malí i větší mafiáni mohou být všude. Chtít jistotu, že je všechno kolem nás čisté to by si jeden vlastně nejen nezahrál golf, ale skoro by se nehnul z místa. Takže vzhůru k Etně!

Vzduch nasycený sírou

A to doslova. Il Picciolo Golf Club se rozkládá skoro na jejím úpatí. Čtyři kilometry odtud, v městečku Linguaglossa, začínají skoro všechny výpravy k vrcholu činné sopky, tyčícímu se do výšky 3370 metrů nad mořem.

Etna stále ještě chrlí lávu a když se to děje, golfista se těžko soustředí na hru, aniž by si všímal její pronikavé záře, vzdáleného hučení jícnu a štiplavé příchutě zdejšího povětří.

Il Picciolo Golf Club, v pozadí sopka Etna.

To je mnohdy větrné, takže v zimních měsících je lépe vzít si s sebou více vrstev oblečení. I tady jsme poměrně vysoko, 650 metrů nad středomořskou hladinou. V létě větřík příjemně zmírňuje vedro a když ne, hráč má smíšené pocity, když se blíží k pasáži mezi jamkami 11 až 14, jediné, kde narazí na vodu. Může se osvěžit, ale narazí-li na hladinu jednoho ze tří jezírek míč, už to tak příjemný zážitek není.

V sicilštině se nejvyšší zdejší hoře říká Muncibeddu - Krásná hora. Zvlášť když je její vrcholek pokrytý sněhem, to platí, ovšem oxid siřičitý ve chřípí, když je zrovna zapotřebí proměnit dvoumetrový pat, může názor na Etnu rychle změnit.

Il Picciolo Golf Club.

Taxík, nebo pronajatý vůz (nejspíš oťukaný z několika stran) bude zapotřebí, protože Il Picciolo není ani u letiště ani u pobřežních hotelů. Proto tu golfová turistika ještě tolik nezuří, takže získat tee time je bez problémů a naplněnost hřiště bývá příjemně průměrná.

Samozřejmě, že nejlépe je ubytovat se na místě. Procházka okolními vinicemi je skoro stejně příjemná jako ta po fairwajích rázovité osmnáctky, která nakrojila třetí desítku své existence.

Příliš mnoho stromů

Mnohem "turističtěji" se tváří Le Madonie Golf Club, ležící nedaleko zálivu Cefalú. I odtud je vidět hory, ale nižší a táhnoucí se v pásu. Park Madonie svědčí olivovníkům, citronovníkům a pomerančovníkům a tento porost charakterizuje i hřiště.

A ovšem, hlavně jeho rough, Vyšší porost sice není tak vysoký, aby se dal považovat za výrazný problém, jenže tráva tu vytváří jen podhoubí pro stromy s nízko rostoucími větvemi. Vymyslet co nejlepší nápřah k mnoha ranám, když se ta předchozí nepovedla a odpálila balon až sem, to je kumšt.

Le Madonie Golf Club - apartmány.

Pikantnost hřiště doplňuje i fakt, že v určitých pasážích může nesoustředěný (nebo naopak příliš koncentrovaný) golfista ztratit orientaci stejně snadno jako ve starověké spleti uliček blízkého města Cefalú. Stromy jsou všude stejné a míčky přelétávají z jamky na jamku, odrážejí se od kmenů - jejich hledání i identifikace jsou tu obtížnější než jinde.

Do výhně zmíněného hektického sicilského města, tak trochu zaprášeného jako všechno kolem, není zapotřebí se vydávat. Kdo se ubytuje v golfovém areálu, nic mu asi nebude chybět. K moři daleko, k bazénu ještě blíž, samozřejmě neomezené green fee. Ovšem pozor, i tady se vyhlašuje siesta. Hrát se přes ni smí, obsluha ale nebude valná.