V mistrovství světa, které se tento týden rozjede ve Švédsku, však 27letého pilota uvidíte dál.
A nejen v roli jezdce.
Je i šéfem týmu, za který závodí. A třeba Antonín Charouz, se kterým začal Prokop spolupracovat, tvrdí: "Martin je výtečný jezdec, ale o tři sta procent lepší manažer."
Jaké to je, být sám sobě šéfem?
Nemusíte poslouchat nařízení, která se vám nelíbí. Rozhodujete si sám a nemusíte říkat věci, které nechcete a jen se líbí bafuňářům. Já si mohu říkat, co chci, což se líbí fanouškům. Na druhou stranu musím každý měsíc přemýšlet, jestli budu mít na výplaty mechaniků, na nové gumy, co se stane, když auto rozbiju. Musím tým uživit, i proto jsme teď přibrali Jaromíra Tarabuse, který bude jezdit mistrovství republiky. Peníze tečou i od něj a pro nás je to výzva, že bychom v budoucnosti mohli připravovat auta i pro další.
Vážíte si teď víc peněz?
Určitě. Z vysoké školy jsem musel kvůli závodění odejít, ale naučil jsem se řídit lidi a v mladém věku hospodařit ve firmě, která má vysoký obrat. Učil jsem se za pochodu, udělal spoustu chyb, které bolely. Ale měl jsem štěstí, že mě ty chyby nestály kariéru. Třeba že bych koupil špatně auto a celou sezonu se trápil nebo že bych vůz rozbil a neměl na jeho opravu.
I když jsem se musel uskromnit a loňskou sezonu odjel s polovičním rozpočtem než na rok 2008.
Dokážete vyhodit mechanika?
Dokážu. Musel jsem to udělat na konci roku, kdy jsem propustil kamaráda, který u nás dlouho pracoval. Práce s lidmi je nejtěžší, co jsem v životě poznal. Hodně mi na začátku pomohl táta, především finančně. Ale nikdy mi neradil, co mám koupit za gumy, jakou při jízdě zvolit taktiku. Nechal mě v tom plavat. Na začátku jsem toho litoval, protože ostatní tátové klukům pomáhali, ale pak jsem pochopil, že mě to naučilo soběstačnosti.
Takové, že jste si teď sám vyjednal u Fordu závodní fiestu, se kterou budete v MS jezdit.
Víte, byl jsem rozhodnutý, že koupím škodovku. Už jsem měl objednávku, druhý den bych poslal peníze. Ale věděl jsem, že pan Charouz jede na představení Fordu do Anglie, tak jsem se k němu přifařil. A najednou se to otočilo. Viděl jsem, jak to tam funguje, že mají rozvrženou budoucnost a mají o zákazníky zájem. Navíc český Ford mi přislíbil podporu. To jsem tady v Česku od nikoho nedostal, spíš to naopak bylo negativní.
Jak drahé je to auto?
Bude záležet, kolik budu muset kupovat náhradních dílů, ale jeden závodní kilometr mi teď vychází na 50 liber (1 500 korun). Celková cena je stejná jako u škodovky, myslím, že se na ní obě značky dohodly (Fabia S2000 stojí kolem 7 milionů korun).
Jako mistr světa jste se v prosinci účastnil slavnostního vyhlášení FIA v Monte Carlu. Jaké to bylo?
Tam mi to otevřelo oči. Na konci programu jsem nejdřív na pódium šel já, po mně Loeb, který se stal pošesté mistrem světa. To je něco z říše snů. Ale publikum mu jen vlažně zatleskalo, snad ani pořádně nevědělo, kdo to je. Pak přijel Button ve formuli 1, kolem něj vyskákali mechanici a všichni lidi začali vestoje tleskat, málem brečeli. Kdyby to byl Schumacher, tak neřeknu. Button sice udělal kus práce, ale ten titul získal na začátku sezony kvůli jiným věcem (spor s dvojitými difuzory). Většina těch manažerů nevěděla, kdo jsem, ale každý z nich věděl, jakou kdo má smlouvu v F1. Pochopil jsem, že jako člen soukromé stáje nemám u FIA velkou pozici a vlastně nejsem pro ně partner.
Jaký byl Button v zákulisí?
V pohodě. Čekal jsem většího nafoukance. Spíš se mi zhnusilo, jak velký obchod formule je.
Mluvil jste o pozici rallye. Může na tom něco změnit příchod Kimiho Räikkönena do šampionátu?
Bude se o to snažit, vždyť sám říká, že úspěch v rallye je pro něj víc, než byl titul v F1. Vnímá, jak velké riziko tento sport je. Jak těžké je být rychlý. Formule 1 je hodně o autě, o tom, jak ho nastaví sto mechaniků. Rallye je o jezdci, jak se popere se svým strachem, jak pustí uzdu v lese, jak bude bojovat o život. A Kimi to ví. Jsem rád, že přišel, protože na něj bude upřena mediální pozornost. Je sice ledový, ale i tak má obrovské charizma. Nemluví moc, ale když něco řekne, je to zajímavé. On rallye určitě posune.
Říkal jste, že jezdec v rallye bojuje o život. Kdy a kde nejvíc?
Ve Finsku je to na každé erzetě. Nevíte, co bude v cíli. Jedete pořád ve velkých rychlostech a nedokážete a vlastně si ani nechcete představit, co by se stalo, kdybyste vypadl z trati. Je ve vás adrenalin nejen z tratě, ale i z toho strachu.
Je dobré mít strach?
Strach je jediné, co vás drží při životě. Colin McRae jezdil na hranici a taky často boural. Já sám se na úplnou hranici dostanu při závodě málokdy, snažím se u toho myslet.
Letos pojedete ve třídě S-WRC. Jaké vlastně jsou vaše cíle?
Nebýt do počtu a bojovat o titul mistra světa. Věřím, že když uspějeme, ty dveře do továrního týmu nám to konečně otevře.
Program MS v rallye
Prokop se ve třídě S-WRC musí zúčastnit sedmi závodů. Přenosy bude vysílat ČT4 a Sport5. |
