Od osudné nehody na lyžích, po které se ocitl v kómatu, se na veřejnost nedostávají žádné relevantní zprávy. „Můžete si být jistí, že je v těch nejlepších rukách a že děláme vše, co je v lidských silách, abychom mu pomohli. Mějte pochopení, že se řídíme Michaelovým přáním a držíme téma tak citlivé, jako je zdraví, v soukromí,“ uvedla ve středu Schumacherova rodina v prohlášení.
Ještě přidala, že k jeho narozeninám stránky keepfighting.ms spustí Schumacherovo virtuální muzeum a stáhnout půjde i speciální aplikace. Také Ferrari, ve kterém získal pět ze svých sedmi titulů mistra světa F1, dnes v Maranellu otevírá výstavu věnovanou jeho úspěchům. „Těšíme se z toho a chceme za to z celého srdce poděkovat, že Michael s námi oslaví 50. narozeniny. Může být pyšný na to, co dokázal, a my jsme pyšní zrovna tak,“ napsala rodina.
Konkrétnější nebyla, nereagovala ani na spekulace (spíš lži) britského bulvárního listu Daily Mail, který nedávno tvrdil, že Schumacher už rozhodně není upoután na lůžko a nepotřebuje být ani na přístrojích. Za pokrokem prý stojí nákladná léčba, která rodinu stojí téměř 1,5 milionu korun týdně...
„Michael stále bojuje a bude bojovat dál. Vše ostatní je osobní a je jen správné, že to tak zůstane,“ řekl Jean Todt, Schumacherův šéf z Ferrari a dnes prezident Mezinárodní automobilové federace (FIA).
Ten se nedávno opřel do vysílání F1 na německé stanici RTL. Prý viděl víc reklam než živého přenosu. O pár dní později přiznal, že brazilský závod sledoval u Schumacherů ve Švýcarsku. „A doufám, že jich spolu s Michaelem ještě spoustu uvidíme.“
Den, kdy se to stalo
Zároveň minulou sobotu uplynulo pět let od Schumacherovy nehody na lyžích. A na osudné dny teď velmi poutavě zavzpomínal i respektovaný britský novinář Craig Slater. Ten si vybavil, že prvotní informace o zdravotním stavu „Schumiho“ nezněla nijak dramaticky, ovšem už po dvou hodinách přišlo stanovisko od jeho manažerky Sabine Kehmové, které se neslo v mnohem vážnějším duchu. A na druhý den byla do nemocnice v Grenoblu svolána tisková konference.
„Nemocnice měla dvě parkoviště pro zaměstnance, která byla rázem zaplněná dodávkami se satelity. Napočítal jsem více než 30 různých společností, které vysílaly živě. Byly tam štáby z Argentiny, Kanady, Nového Zélandu i Japonska,“ popisuje Slater. „Nemocnice byla zaplavená a nemohla kontrolovat, co se děje. Z její hlavní jídelny pro pacienty se stala jídelna pro média.“
I proto se stalo, že se jeden z „novinářů“ převlékl za kněze a snažil se dostat do Schumacherova pokoje. Po tomto incidentu Kehmová požádala Slatera, aby vybral deset anglicky mluvících štábů, kterým poskytne vyjádření. Jenže když před ně manažerka předstoupila, obsypaly ji i „nepozvaní“ a rázem nebylo k hnutí.
„Jeden italský kameraman se začal plazit ostatním pod nohama, aby zaplnil poslední mezírku před ní,“ uvedl Slater pro Sky Sports.
Žurnalista vzpomínal i na to, jak bylo těžké v Méribelu, kde se nehoda stala, sehnat místní k rozhovorům. Hoteliéři i správci sjezdovek se báli, že vinou nehody slavné osoby opadne o resort zájem, zároveň však prodavači ze sportovních obchodů hlásili rekordní nárůst prodeje helem.
Hon na paní Schumacherovou
Corinna Schumacherová
Nejvíc v paměti mu ale zůstal každodenní obraz Schumacherovy manželky, která přijížděla na návštěvy.
„V nemocnici byly pro návštěvy jen dva vchody. Ani u jednoho se nedalo parkovat hned u vchodu, protože tam stály sanitky. Tudíž Corinna Schumacherová musela každý den vykročit na 25 metrů dlouhou cestu přímo do záře blesků a světel. Je mi těžko, když si vzpomenu na bezhraniční bezcitnost těch, kteří jí bránili v cestě a strkali kamery do tváře.“
