A tím i zásadně skromnější podmínky sportování. Žádné profi manýry, pěkně ryzí amatérismus. I na té nejvyšší úrovni. "Nevadí mi to. Florbal jsem si zamiloval. Hraju ho pro radost, ne pro peníze," říká s mávnutím ruky šestadvacetiletý útočník.
Už dávno ví, že vrcholový florbalista a člen národního reprezentačního výběru se tímhle sportem živit nemůže. I když patří k elitě nejen v tuzemsku, ale i na světě.
Čím se také živí boleslavští florbalistéJiří Stožický - likvidátor škod |
A čím se tedy Fojta živí? Pracuje jako obchodní zástupce. "Na živnost. Svou práci fakturuju," podotýká. To by samo o sobě nebylo tak zajímavé. Ovšem komodita, s níž obchoduje, už na atraktivitě nabere. "Obchoduji s pánskou ochranou. S kondomy," vysvětluje Ondřej Fojta.
A férově přiznává, že zrovna "tu svou" značku nepoužívá. Práce ho náramně baví. Je pánem svého času. A může tedy pravidelně trénovat. "To je pro mě hodně důležité," dodává s tím, že takhle si představuje i svou profesní budoucnost. Klidně u této firmy, která je zároveň hlavním partnerem boleslavského florbalového klubu.
Ondřejův šéf v práci Josef Volf je tedy i šéfem na sportovním poli.
Zastává roli prezidenta klubu Billy Boy. "Posílal mně a mému boleslavskému spoluhráči z reprezentace Štěpánovi Slanému esemeskovou gratulaci k bronzu. Hodně florbalu fandí a o to to mám při uvolnění z práce jednodušší. Deset dní na světový šampionát do Helsinek nebyl problém," říká Fojta.
Dřív by možná potíže s dovolenou měl. Ještě než dostal šanci jako obchodní zástupce distributora prezervativů, pracoval v pekárně supermarketu. "Pekl jsem všechno, nač si vzpomenete. Od makových koláčů po rohlíky. Sice nejsem vyučený pekař, ale byl jsem rád, že mám práci," vzpomíná.
Ovšem při otázce na adventní přípravu tradičních vánočních dobrot se ošívá. "Kdepak, cukroví je na přítelkyni. Já ho stejně ani nijak dvakrát nemusím jíst, natož ho teď péct," usmívá se šibalsky.
Přestože se už začátkem týdne zapojil opět do pracovního procesu, stále vstřebává parádní zážitky ze severu Evropy korunované sobotním triumfem nad Švýcary v boji o celkové třetí místo na šampionátu.
"Sice jsem zpočátku musel v týmu přijmout roli náhradníka, ale nakonec moje šance přišla. Bylo to super," ohlíží se zpátky. A vypíchne i závěrečnou party na vyhlášené helsinské obří diskotéce Circus. "Bomba. Přišli jsme tam už načatí z hotelu, kde Aleš Jakůbek nakoupil za svých sto reprezentačních startů nějaká pivka. V Circusu jsme to rozhýbali a roztančili parket. Bylo to divoký, pořád jsem se pohmatem musel přesvědčovat, že na krku mám tu skvělou medaili a neztratil jsem ji."