„Popravdě, my jsme se chtěli Hattricku vyhnout. Věděli jsme, že oni budou určitě nabuzení víc než my. Ale je krásné hrát v takové atmosféře, jako je tady. Všichni se chtějí ukázat. Opravdu je to parádní,“ vyprávěl Lukáš Mráz z Bulldogs poté, co jeho celek v sobotu výhrou 3:2 odvrátil sestup a po dvou domácích prohrách snížil stav baráže na 1:2 na zápasy.
O jeden den později už hostům v „maloměřickém pekle“ do řeči vůbec nebylo. Hattrick potvrdil formu, ambice i hlad po úspěchu, vyhrál čtvrtý zápas 8:3 a svého rivala střídá v Superlize.
„Hraju za Hattrick první sezonu, ale už dřív jsem sledoval, že se kluci o postup snažili. Říkali, že už to bylo na spadnutí. Že už to tam musíme dorvat. A je to tam,“ hlásil Luděk Ondráček, útočník Hattricku.
Pro skupinu zkušených hráčů kolem něho má postup zvlášť pikantní příchuť. Do Hattricku přišli loni v létě jako odložení právě z Bulldogs. Tam trenér Rostislav Kohút po záchraně v soutěži nastavil nový trend a několik matadorů následkem toho našlo uplatnění o patro níž.
Po roce prožívají svoji satisfakci. „Poslední rok v Bulldogs nebyl úplně podle mých představ, a to nejen z hlediska výsledků. Šlo o florbalové a především o lidské hodnoty, které jsme neměli v souladu. To se nyní diametrálně změnilo, což mě opravdu těší,“ pravil již během sezony David Coufal, další z odložených.
S jejich notným přičiněním dostal brněnský florbalový příběh tuhle pointu. Bulldogs po loňském hazardování se sestupem opouštějí nejvyšší soutěž po pětadvaceti sezonách. Pro mnoho účastníků měla baráž - nad rámec derby - nejen osobní rozměr, ale byla i fyzicky a psychicky vyčerpávající. Většina hráčů na obou stranách prožila podobně dlouhou sezonu už loni.
„Jedenáct měsíců této zátěže dvakrát po sobě je dost. Je to náročné pro nás i pro ně, o to víc si ale všichni uvědomují, o co šlo. Bojovalo se o prim v Brně, pokud jde o florbal. To bylo obrovské lákadlo,“ líčil David Sládeček, lídr prvoligového týmu a také jeden z bývalých dlouholetých členů Bulldogs.
Pětadvacetiletý obránce byl přímým účastníkem jedné z vyhrocených scén v baráži. Hned v prvním utkání ho Petr Koláčný srazil loktem a vyfasoval za to distanc.
„Dost jsem se divil hlasům, že jsem tomu přidal. Rozhodně tomu tak nebylo. Pobavíme se o tom po sezoně, teď to nebylo na místě. Od něho to byla mladická nešikovnost. Vletěl tam, trefil mě, víc bych v tom nehledal,“ ubezpečil Sládeček.
Jinak byla baráž sice protkaná bojovností, souboji a napětím, ale fér.
Hattrick si na postup myslel po dvou výhrách na hřišti Bulldogs, obou v poměru 4:3. Potvrdit ho v nejkratším možném čase chtěli jeho hráči už jen z toho prozaického důvodu, aby bylo od sobotní noci do pondělí víc prostoru na oslavy.
„Vyhrát jsme si ale nezasloužili. Neplnili jsme, co jsme měli, hodně lidí od nás bylo v hlavách už na dovolené, a ne na zápase,“ divil se Sládeček. „Nebyl důvod ale něco zabalit jen proto, že jsme prohráli jeden zápas. Dřeli jsme na to celý rok. Možná je dobře, že jsme tuhle facku dostali už ve třetím zápase série a mohli jsme se poučit,“ uvažoval.
Čtvrtý duel měl - na rozdíl od předešlých tří - jasný vývoj. Na vedení Hattricku 2:0 ještě Bulldogs snížením zareagovali, ale po dvou třetinách už to bylo 5:1 pro domácí. Bulldogs začali od poloviny třetí třetiny hrát power play, víc než korekci jim to ale nepřineslo. A Hattrick mohl začít slavit.
