Zdeněk Štybar na Giru d´Italia.

Zdeněk Štybar na Giru d´Italia. | foto: Alexandr Kliment / www.silnice2018.cz

Cyklistický dirigent Štybar: Hlídat nástupy a obětovat se pro Romana

  • 91
Innsbruck (Od našeho zpravodaje) - Detailně si projížděl klíčové úseky trati. A to i přesto, že na ně v neděli vůbec nemusí dojet. Jeho úkol totiž zní jasně: chránit českého lídra Romana Kreuzigera a zpočátku hlídat případné nástupy favoritů. „Mám v hlavě dva scénáře, které se mohou odehrát,“ říká Zdeněk Štybar před silničním závodem na mistrovství světa.

Ve 32 letech patří Štybar v šestičlenné české reprezentaci společně s Kreuzigerem k nejzkušenějším. Zatímco loni na světovém šampionátu pracovali týmoví parťáci výhradně na něj (v Bergenu dojel čtrnáctý), teď on touží pomoci Kreuzigerovi v boji o duhový dres mistra světa.

„Největší favorité jsou určitě Julian Alaphilippe, Roman, bratři Yatesové, Alejandro Valverde nebo Dan Martin,“ vyjmenovává Štybar.

Taková jména Štybar neplánuje nahánět po trati. Ví, že z pozice bravurního klasikáře se těžko může měřit s elitními vrchaři. Jeho práce přijde jinde: hlavně v první polovině závodu udržovat české dresy na čele a nedopustit odjetí početné a především silné skupiny.

Trať mužského závodu

259 km

Po startu v Kufsteinu se cyklisté vydají směrem k Innsbrucku. Na cestě je čeká stoupání na Gnadenwald (2,6 km, průměr 10,5 procenta). Následně najedou na Olympijský okruh, který absolvují sedmkrát. Měří 31 kilometrů a je na něm stoupání na Igls (7,9 km, průměr 5,7 procenta). Na závěr se musí vyškrábat na kopec Höll (2,8 km, průměrný sklon 11,5 procenta, v maximu až 28 %). Pak ještě šestikilometrový sjezd do cíle v Innsbrucku. 

„Pokud odjede malá skupina pěti nebo šesti lidí, dostane od pelotonu velký náskok, o který se budou starat velké země: Španělsko, Francie nebo Itálie. Závodit se může začít až na konci těch sedmi okruhů,“ doplňuje Štybar. „To by byl nejideálnější scénář.“

A ten druhý?
Ten už tak příjemný není. Pokud při nájezdu na okruh odskočí početná skupina s favority, začne se diktovat ostré tempo už od druhého kola. Do posledního kopce pak přijede zhruba 30 lidí a naším úkolem bude, aby mezi nimi byl i Roman.

Závody juniorů i jezdců do 23 let ukázaly, že při nájezdu do prvního ze sedmi okruhů se dá ve stoupání na Gnadenwald hodně ztratit.
Tam to rozhodně nesmíme podcenit. Zkusíme být schovaní, ale vepředu. Byla by poté škoda zbytečně plýtvat silami a lepit rozestupy.

Pak následuje osm kilometrů dlouhý výšlap s průměrným sklonem 5,8 procenta. Ten pojedete celkem sedmkrát. Už jste si ho prohlédli?
V pátek. A musím říct, že Roman si nemohl přát lepší kopec. Je pro něj naprosto ideální. Na mě to asi v posledních okruzích bude už příliš. Když budu mít super den, možná najedu do toho posledního.

Takže na obávaný Höll, intenzivní 2,8 kilometrů dlouhou střechu s maximálním sklonem až 28 procenta, se nechystáte? Plánujete předčasně odstoupit?
Uvidíme, jak se závod bude vyvíjet. Ten závěrečný kopec je opravdu ostrý. Jeli jsme ho v dobrém tempu a computer mi ukazoval rychlost sedm kilometrů v hodině. V závěru už to tam někteří půjdou snad i pěšky.

Bude se tady rozhodovat o titulu mistra světa?
Myslím, že to bude strašně důležitý moment závodu. Poté sice do cíle v Innsbrucku vede technicky náročný sjezd, vyškrábat se nahoru bude ale daleko náročnější.

Takže věříte výhradně skvělým vrchařům?
Může nás samozřejmě překvapit Peter Sagan (trojnásobný mistr světa) – u něj nikdy nevíte –, ale musel by odjet včas. V tom prudkém kopci nevěřím, že by měl na Alaphilippa, Urana, Valverdeho a další.

Zdeněk Štybar (vpravo) s Romanem Kreuzigerem na Giru d´Italia.
Zdeněk Štybar (vlevo) s Romanem Kreuzigerem na Giru d´Italia.

Roman Kreuziger společně se Zdeňkem Štybarem na startu letošního Gira.

Právě Francouz Alaphilippe, váš týmový kolega z Quick-Stepu, bývá velmi často zmiňován jako největší kandidát na vítězství. Před pár dny ovládl závod Okolo Slovenska, na Tour se zase stal králem hor. V jaké formě přijel do Innsbrucku?
Na Slovensku se na konci cítil lehce unavený, ale během těch deseti dnů si odpočinul. Je na tom opravdu dobře.

Tím dalším je poté 38letý nezmar Alejandro Valverde.
Přijel po Vueltě, což ho může naopak posílit. Záleží na každém, jak tuhle kombinaci zvládne: buď se rozhodne objet kopce na Vueltě, nebo trénovat. Valverdemu kilometry na španělské Grand Tour neuškodí.

Dosud pod alpskými vrcholky panovalo vlídné počasí: azuro, odpolední teploty okolo dvacítky. Sledujete bedlivě předpověď?
No, kdyby v neděli pršelo, asi by se ta pekelná stojka s 28procentním sklonem nedala vyjet. I když možná by to byla moje výhoda: vzal bych kolo na rameno a běžel s ním jako bývalý cyklokrosař. Důležitý bude i vítr. Pokud začne foukat proti, mohou mít výhodu právě klasikáři Sagan nebo Greg van Avermaet.

Co plánujete po nedělní 259 kilometrů dlouhé štrece?
Hned odjedu do Belgie. V úterý znovu budu na kole, pak letíme na závod Kolem Turecka.