Organizátoři Vuelty dokáží být nesmírně vynalézaví při výběru míst, kam umisťují dojezdy etap. Ať už šlo o safari park Cabárceno při ročníku 2014, kde se spurtovalo mezi výběhem medvědů a pštrosů, nebo o loňský cíl rozhodující horské etapy na Alto de Aitána, který se nacházel uprostřed přísně střežené vojenské základny protivzdušných sil.
Fantazii se meze nekladou.
Ve středu pro změnu odeslali jezdce až k astronomické observatoři na Calar Alto, do výšky 2 120 metrů.
Pět teleskopů, skrytých pod bílými kupolemi, řídnoucí vegetace, popraskaná úzká silnička. A Vuelta mezi tím.
#Almeria @Almeria360 @Almeria24h @ILoveAlmeria @amigos_calar @lavuelta Calar Alto espectacular... @Costa_Almeria https://t.co/TLUerEXYS8
Slogan pro takovou etapu vymýšlíte snadno: Hvězdy míří ke hvězdám.
Na tu nejsilněji zářící hvězdu zdejšího cyklistického nebe byla upřena mimořádná pozornost. Chris Froome už letos ve Španělsku předvedl, že je skvělý v krátkých strmých kopcích a že má kolem sebe vynikající tým. Přičemž o jeho časovkářských kvalitách dlouhodobě nikdo nepochybuje.
Přece musí mít i nějaké slabiny, dodávali si naději soupeři a doufali: Tak třeba v dlouhých kopcích nebude tentokrát až tak silný. Právě ty totiž nabízela jedenáctá, doposud nejtěžší etapa.
Jenže... on i tady nakonec silný byl.
„Na vrcholu Calar Alto nás čeká měsíční krajina,“ popisoval scenérii Igor Antón, který tu triumfoval při dosud poslední návštěvě závodu v roce 2006. Pravda, na Měsíci neprší, není mlha a nevane silný boční vítr. Ale i ta nevlídnost pozemských povětrnostních podmínek jen navyšovala nestravitelnost středečního menu.
„Takové počasí v jižním Španělsku prostě neočekáváte,“ posteskl si Alberto Contador.
Heading to stage 11 start in an unusual rainy ☔️ day! #LV2017 https://t.co/LjA3iGAxV1
„Připadal jsem si jako na jarních klasikách,“ říkal Chis Froome. „Nebo jako někde v polárních končinách. Preferuji vysoké teploty. Tohle byl pravý opak. Ale všichni se s tím nečasem museli vypořádat.“
A ne každý se dokázal se studenou frontou srovnat stejně jako on.
Ještě o den dříve měli 37 stupňů.
Na středečním startu osmnáct.
A v cíli jenom osm.
Nicolas Roche, třetí muž celkové klasifikace, brzy pochopil: Dneska je zle. Odpadal hned na úpatí závěrečného 15kilometrového stoupání na Calar Alto. Jeho vzpomínky se rázem vracely k jinému velmi mrazivému dni na Vueltě, už čtyři roky vzdálenému.
Andorra 2013.
„To byl ještě větší extrém. Tehdy jsem ztratil šest minut.“
Tentokrát nechal na trati čtyři a půl minuty. „Zima a utrpení. Tato dvě slova plně charakterizují můj den. Při velkých teplotních rozdílech trpím,“ svěřoval se. „Cítil jsem se vážně špatně - a zaplatil jsem vysokou cenu.“
Pomocníci mu přivezli do pelotonu teplé náloketníky i suchou pláštěnku, drželi ho v teple, jak to jen šlo. „Jenže stejně jsem si připadal, že mám nohy jako dva betonové bloky.“
Nebyl v tom sám. Jeho parťák Tejay van Garderen se sice na této Grand Tour zatím vyvaroval svého tradičního horšího dne v etapě po odpočinkovém dni, ale krize přišla o 24 hodin později. Také on se stejně jako Roche stěhoval za hranice první desítky pořadí.
Rovněž v táboře Oriky panovala večer pokleslá nálada.
„Měli jsme plán, jenže nefungoval. Hlavní přesto bylo, že jsme se o něco pokusili. Někdy vám plán vyjde, jindy ne,“ pronesl Estéban Cháves.
Plán to byl dobrý. Orica rozjela ostré tempo na čele hlavní skupiny. Čtyřicet kilometrů před cílem vyslali vpřed Simona Yatese. Ten se měl později stáhnout k atakujícímu Chavesovi a pomoci mu v pasáži osm kilometrů před cílem, kde se strmý sklon stoupání na chvíli narovnal.
„Pořád jsem čekal, kdy už Chaves zaútočí,“ přiznal Froome.
Nezaútočil. Neměl na to nohy. Odpadal ze skupiny favoritů.
Simon Yates mu nepomohl, na konci se silami takřka zastavil. Druhé z dvojčat Adam Yates si také sáhl až na dno, ztratil devět minut.
Chavesovi zůstal k ruce jen pomocník Jack Haig, táhnoucí ho vzhůru ve čtvrté skupině. „Snažili jsme se držet tempo a limitovat ztráty.“ Ty posléze činily celé dvě minuty.
#LV2017 After the big acceleration Chaves has lost some ground on the steep slopes. He has Haig for company trying to fight back. https://t.co/kvpeQbmBwP
Jiní se skutečně pokusili Frooma zaskočit.
Nejprve útočil Alberto Contador. Potom Vincenzo Nibali s Contadorem. Pak znovu Nibali, teď už sám.
„Chris má silný tým a sám je nesmírně silný. Je velmi obtížné najet na něj čas. Přinejmenším se však o to musíme pokoušet,“ říkal sicilský Žralok.
Věřil, že při spolupráci s Contadorem mohou přivést Frooma do úzkých. A skutečně, na malou chvíli, úplně poprvé na této Vueltě se zdálo, že lídr týmu Sky je zranitelný, že může být odpárán.
„Nevypadal moc v pohodě,“ přitakal Contador. „Ale všichni víme, jaký Chris je. Na chvilku zpomalí, rychle se vzpamatuje a zase se vrátí na čelo.“
Co se tedy dělo v kritických pasážích na posledních deseti kilometrech? Skutečně pocítil muž v červeném trikotu náhlou slabost?
Po útoku Nibaliho s Contadorem a dojetí uprchlíků se na čele postupně formovala desetičlenná skupina. Froome tu měl nejprve k ruce domestiky Gianniho Moscona a Mikela Nieveho.
„Řekl jsem Giannimu, ať se zase tak moc nestará o to, co dělají Nibali a Contador. Stále nám zbývala dlouhá cesta do cíle. Nepotřebovali jsme je hned stíhat na plný plyn, kdyby poodskočili,“ popisoval Froome.
Později, když už Moscon splnil své úkoly a z tempa si vystoupil, se o další iniciativu pokusila kolektivně stáje Bahrain Merida.
„Cítil jsem, že je Froome trochu unavený, proto jsem řekl Frankovi Pelizzottimu, ať se do toho opře ještě tvrději,“ vyprávěl Nibali. „Navíc nám pomohl i Giovanni Visconti, který se k nám dostal z předchozího úniku.“
Froome v tu dobu šlapal na konci zužující se skupiny.
Trápil se? Blufoval?
„Neměl jsem strach, že by mě odpárali,“ tvrdil po etapě. „Rozhodli jsme se, že budu sedět ve skupině vzadu a jen si pohlídám, abych vyloženě nevisel na špagátu. Bylo to taktičtější než jet vepředu a hrát si na kočku a myš s ostatními.“
Dokonce sám vybídl svého superdomestika Mikela Nieveho, ať si zkusí dojet pro etapové prvenství. „Není v popředí celkové klasifikace. Tak jsem si myslel, že ho nechají jet.“
Nieve se skutečně posunul do popředí. Ale vzápětí, tři kilometry před cílem, útočil opět Nibali. Vznikla za ním mezera.
„A Mikel se ke mně zase vrátil, aby mi byl k ruce. Je úžasným profesionálem a pečuje o mě skvěle,“ ocenil Froome..
Za přispění Nieveho zacelil díru za Italem, což ostatní favorité nedokázali.
Zůstali vpředu dva. Nibali a Froome. Dva staří harcovníci, kdysi příslušníci takzvané Fantastické čtyřky na závodech Grand Tour.
Pak přiletělo mládí. Miguel Angel Lopéz z Astany se prohnal kolem nich a uháněl si pro etapu. Před ní ztrácel více než čtyři minuty. Dva velezkušení borci na sebe pohlédli, opět jednou prohodili pár slov. Ať si jede.
Oni už měli toho dne vyděláno.
Miguel Ángel López se raduje, vyhrál 11. etapu Vuelty.
„Věděl jsem, že Chaves byl dávno předtím odpáraný,“ popisoval Froome. „A viděl jsem také, že i Alberto je už na limitu.“
Dotáhl se k nim ještě Wilco Kelderman, stále lepší lídr Sunwebu, jinak už nikdo. Froome si dojel pro bonifikaci za druhé místo, zase vydělal čas na všechny své největší konkurenty.
A na některé z nich přímo kupu času.
„Byla to klíčová etapa. Jsem šťastný, jak dopadla. Tohle byl veledůležitý krok k pojištění mých pozic.“
Už opět působil tak odhodlaně.
GALLERY: Bad weather, great racing today at #LV2017. Check out the best shots from an epic mountain showdown > https://t.co/CJi4uSUtJ6 https://t.co/EwliZwzRxh
„Zdá se, že Sky má plnou kontrolu nad závodem. A že nemá slabin,“ pronesl Addy Engels, sportovní ředitel týmu Sunweb.
„Ale my jsme postupně lepší a lepší.“ říkal Gorazd Stangelj, jeho kolega u kormidla týmu Bahrain Merida.
„Musím se snažit Chrise překvapit. Je to má práce,“ přidal Vincenzo Nibali.
Po čtvrteční etapě, stvořené spíše pro únik, a po pátečním sprinterském intermezzu vjedou o víkendu do strmých a dlouhých kopců Andaluzie. Nedělní dějství s dojezdem na Sierra Nevadu bude dlouhé jen 129 kilometrů a délkou připomíná loňskou etapu na pyrenejský Formigal, která napáchala v týmu Sky takové škody.
V soubojích muže proti muži v závěrečných pasážích těžkých stoupání se Froome zdá být takřka neporazitelným. Může jej tedy sesadit snad jen překvapení typu Formigal.
„My však neděláme stejné chyby dvakrát,“ oponoval.
Na vrcholu Calar Alto mlha zakrývala výhled do údolí pod nimi. Mnohem příjemnější pohled se mu však naskýtal na výsledkovou listinu s pořadím Vuelty. Druhý Nibali na něj ztrácí 1:19 minuty, třetí Chaves už 2:33 minuty.
Vysněný double Tour - Vuelta je zase blíž.
A tak se na observatoři, jejíž astronomové objevili už pět malých planetek, rozzářila červená hvězda Chrise Frooma ještě mocněji.
