„Závodíme na kolech, ne? To je nebezpečný sport,“ prohodil v cíli páteční etapy sportovní ředitel Ineosu Steve Cummings. Muž, kterému se momentálně většina plánů, se kterými na Vueltu jel, hroutí pod rukama.
Papírově přitom sestavil perfektní osmičku jezdců. Zkušený sedmatřicetiletý Geraint Thomas jako lídr, nadějný třiadvacetiletý Thyman Arensman jako záloha a k tomu vždy spolehlivý Laurens De Plus jako klíčový pomocník v horách.
Tato trojice se skvěle osvědčila už na Giru, když obsadila druhé, šesté a desáté místo v celkovém pořadí. Na Vueltě měla takovou bilanci zopakovat. Doplnili ji Egan Bernal, Jonathan Castroviejo, Omar Fraile, Kim Heiduk a Filippo Ganna.
Jenže po sedmi etapách je to pouze bývalý mistr světa v časovce Ganna, který přinesl týmu alespoň nějaké povzbuzení druhým místem ve středeční etapě.
Kyčel, koleno, obličej...
V propršené úvodní týmové časovce, kterou cyklisté absolvovali téměř za tmy, upadl De Plus a do cíle už nedorazil. Španělská Grand Tour pro Belgičana netrvala ani patnáct minut. Později se ukázalo, že utrpěl zranění kyčle, sezona tak pro něj pravděpodobně skončila.
O dva dny později přišel první horský dojezd. Thomas, který se po těsné prohře na Giru s Rogličem radoval, že ještě dokáže být konkurenceschopný, se v andorských kopcích trápil. Do cílového Arinsalu vystoupal 47 sekund za vítězným Evenepoelem a ocitl se na 21. příčce s celkovou ztrátou minuty a jedenácti vteřin.
Vuelta 2023příloha iDNES.cz |
Tehdy ještě dokázal situaci zachránit Arensman, který ztratil pouze 21 sekund a v celkovém pořadí měl odstup tři čtvrtě minuty.
Ačkoliv oba lídři Ineosu doufali, že se z pondělní slabosti oklepou během následujících dvou sprinterských etap, ve čtvrtek v další horské zkoušce se slabost proměnila v krizi. Thomas dorazil do cíle minutu a 25 sekund za svými největšími soupeři, Arensman ještě o čtyřicet sekund později. Oba se propadli až do třetí desítky průběžného pořadí a na Evenepoela ztráceli přes dvě minuty.
„Cítil jsem se lépe než v Andoře, ale ještě mi něco v porovnání s nejlepšími chybí,“ uznal Thomas na vrcholu Javalambre. „Ještě je toho spoustu před námi. Uvidíme, co přijde,“ říkal.
Netušil, že ta slova platí především pro něj a jeho stáj.
Outsider porazil favority. V chaotickém dojezdu sedmé etapy vítězí Soupe |
Páteční etapa byla jasně určená sprinterům. Do úniku se odvážili pouze José Herrada z Cofidisu a Ander Okamika z Burgosu-BH. Peloton věděl, že s ubohou dvojicí nebude mít příliš práce, a tak projížděl Valencijským společenstvím v poklidu, až lenivě. Průměrná rychlost dne byla nižší než čtvrteční, kdy stála pelotonu v cestě tři klasifikovaná stoupání.
Do této ospalé nálady přišla zpráva, že Thomas upadl a dostal silný náraz do kolene. Nechal si zranění ošetřit od týmového lékaře a pak se dotáhl zpět do pelotonu. „Na první pohled to vypadlo ošklivě, ale byl schopen pokračovat,“ ulevilo se Cummingsovi.
Podle něj zavinily Velšanův pád nečistoty na vozovce, která je plná prachu, štěrku a písku. „Byla to prostě smůla. Projedete tisíc zatáček a jedna z nich je o trošku kluzčí než všechny ostatní,“ vysvětloval.
Ráfky podle trasy, někdy rám bez laku. Na čem jezdí profesionálové |
Thomas dokončil etapu s odstupem 24 sekund na hlavní pole, ve kterém dojeli všichni ostatní favorité.
Všichni až na Arensmana.
Ten doplatil na nervozitu pelotonu před hromadným dojezdem. Přimotal se do pádu pět kilometrů před cílem a už se nedokázal zvednout. Lékaři ho převezli do místní nemocnice, odkud dorazily ve večerních hodinách zprávy o zranění obličeje a zlomenině klíční kosti.
Trochu moc smůly v sedmi dnech na jeden tým.
UPDATE: Thymen Arensman was taken by ambulance to hospital, accompanied by our team doctor, following a crash on stage 7 of La Vuelta in Oliva.
He underwent trauma protocol assessment with CT scans thankfully ruling out cranial, spinal or further major injuries.
Thymen has had… https://t.co/7BthQ1lqCp https://t.co/R8xpAFQNxV
Vůbec jsem tu neměl být
Pátek ale nepřinesl jen smutné příběhy. V cílové rovince se napsal také jeden krásný. A nebyl to ten o třetím vítězství Kadena Grovese v jednom týdnu, jak všichni předpokládali. Jezdec Alpecinu-Deceuninck tentokrát nezvládl spurt tak hladce jako v předchozích dnech.
A tak mohl slavit Geoffrey Soupe.
Že vám jeho jméno nic neříká? To nejspíš většině cyklistických fanoušků.
I když je pětatřicetiletý Francouz ze stáje TotalEnergies součástí profesionálního pelotonu už třináct let, vítězství si zatím přivezl jen z menšího etapáku v Gabonu. Poslední Grand Tour, kterou jel, byla Tour v roce 2020. A ani na Vueltě se letos neplánoval ukázat.
„Neměl jsem Vueltu ve svém závodním programu, jenže pak se Alexis Vuillermoz zranil na Tour de l’Ain a tým se rozhodl, že mě vezme do Španělska místo něj,“ vyprávěl šťastně v cíli.
CO SE TO PRÁVĚ STALO? Dojatý Geoffrey Soupe se svými týmovými kolegy slaví vítězství v sedmé etapě Vuelty
Na Vueltu sice přijel, lídrem týmu do spurtů byl ale Dries Van Gestel. Belgičan dojel v úterní etapě do Tarragony pátý, o den později se za pomoci Soupeho dostal na třetí místo. Francouz tehdy zapsal osmou příčku.
Také proto si v pátek při nájezdu do cílové rovinky vůbec nevěřil. „Nemyslel jsem si, že jsem schopný vyhrát, protože spurty jsou tu tak rychlé,“ popisoval. Zatáčka na metě tři sta metrů do cíle ho ale vynesla do perfektní pozice na čele skupiny.
„Viděl jsem, že můžu začít spurtovat, a byl jsem překvapený, že mě stále nikdo nepředjíždí,“ líčil.
A tak si pro vítězství v té nejjednoznačnější sprinterské etapě dojel muž, který má ve startovní listině Vuelty podle serveru ProCyclingStats.com horší sprinterské skóre než Primož Roglič nebo Romain Bardet.
„Vždycky jsem chtěl ochutnat vítězství na Grand Tour. Je to pro mě neuvěřitelný, nepopsatelný moment,“ usmíval se.
Závodník, který za svou kariéru rozjížděl spurty Naceru Bouhannimu, Arnaudu Démarovi a v posledních dvou letech Peteru Saganovi, se konečně dočkal vlastního velkého triumfu.
