Vinokurov říká: Jsem oběť spiknutí

Pau, Praha - "Vinokurov zavraždil Tour," křičel včera titulek belgického listu Het Volk i mnoho jemu podobných. Vyloučený kazašský cyklista však razí jiný scénář: "Tour zavraždila mě." Do mnoha rolí se už oblékl kapitán stáje Astana v letošním ročníku.

Největší favorit.
Tím byl na startu v Londýně. Někdejší dvojka týmu T-Mobile za Ullrichem dozrála pro největší triumf v barvách Astany.

Trpící hrdina.
Tak jej opěvovali fanoušci, když se zafačovanými koleny přežil Alpy i kus Pyrenejí. "Myslím, že žádný jiný evropský závodník by nedokázal to, co já," dmul se pýchou předtím, než jej srazil na zem pozitivní test na krevní doping.
Čím byl potom?

Podvodník.
V očích médií jednoznačně. "Skandál Vinokurova zbičoval Tour," psal Le Parisien. France Soir líčil: "Och, jak krásnou se jevila pohádka o mučedníkovi a zatracenci, který vystoupil z pekla do cyklistického ráje. Skutečnost je však umělejší než kdykoli předtím; tento chemický ráj je řádně prohnilým královstvím."

Dvojnásobný podvodník.
Tento punc dostal včera. Deník L’Equipe zveřejnil zprávu, podle níž měl Vinokurov pozitivní test i po pondělní 15. etapě, kterou vyhrál. Ovšem on sám si přiřkl jiné role.

Oběť.
"Nikdy jsem nedopoval, jsem obětí provokace," vyhlásil. Šel ještě dál, hovořil přímo o spiknutí. "Už měsíce se mě pokoušejí zničit. Na náš tým začala spousta lidí žárlit. Teď za to platíme."

Vtipálek.
Verdikt antidopingové laboratoře zesměšnil, když reagoval na zvěst, že před startem časovky dostal do žil krev svého otce: "To je absurdní. Potom bych měl maximálně tak pozitivní test na vodku."

Hrdý Kazach.
"Nechci plýtvat časem, abych přesvědčoval o své nevině," uvedl. Pak přece jen naznačil: "Podle hypotézy našich lékařů jsem měl po pádu enormní množství krve ve stehnech. To vedlo k pozitivnímu testu."

Národní idol.
Zůstal jím. Kazašský ministr obrany a někdejší premiér Danijal Achmatov sdělil: "Tým Astana má nadále naši plnou podporu." Nikolai Proskurin, viceprezident národní cyklistické federace, ujistil, že kazašští fanoušci věří v nevinu Vinokurova: "Copak si svět myslí, že jsme nějací bandité?"

Vítěz.
Také tím byl včera v Kazachstánu. Vzhledem k časovému posunu některé deníky vyšly teprve se zpravodajstvím z pondělní vítězné etapy. "Triumf Vinokurova," hlásaly titulky. Tour se však již valila dál bez něj. Zůstal pro ni připomínkou temného dne. A ještě čímsi...

Číslo ve statistice.
Vinokurov, původně vítěz dvou etap, průběžně 23. v celkové klasifikaci. Vyloučen po 15. etapě. Jediný z 225 cyklistů, které letos na Tour testovali na krevní doping, jehož test byl pozitivní.

POHLED REDAKTORA MF DNES

Tour vždy přežije. I s dopingem

Legendární Eddy Merckx včera řekl: "Cyklistika je na konci. Musí přijít něco jiného." Mýlíte se, pane Merckxi. Cyklistika žije dál. Ani aféra Alexandera Vinokurova, jedna z největších v historii Tour, ji nezničí.

Copak jste, pane Merckxi, neviděl včerejší stoupání na Aubisque? Ty statisíce diváků u trati, skákající cyklistům do cesty, se stany, slunečníky i obytnými vozy? Fanynky, propadající extázi, když se jen dotkly Dána Rasmussena?

To vše den poté, co měla cyklistika zemřít. Lidé dál chtějí vidět souboje novodobých gladiátorů, jejich zavilé úsilí. Že je žene EPO? Nebo testosteron?

Mnozí fanoušci mávnou rukou. Jiní už dopředu počítají s dopingovými odpadlíky.
Přesto stojí u silnic. Jejich davové šílenství připomíná koncerty popových hvězd.
Počtem fanatiků je i převyšuje. A dělá snad někdo dopingové zkoušky Madonně nebo Robbie Williamsovi?

Ne, Tour není na konci. Ale není ani spravedlivým sportem. Spíš vyhledávanou show šlapajících hvězd. Velkým letním mejdanem.

Navzdory dopingu.

Tomáš Macek

Dresy týmu Astana (na snímku vpravo Alexander Vinokurov a Andreas Klöden) zmizí z pelotonu Tour de France.