K rozhovoru s Jiřím Škodou:

Pascal Simon vyhrál první otevřené L ́Avenir v roce 1981, kde Jiří Škoda dosáhl dílčích úspěchů v etapách. V roce 1984 ho porazil Charles Mottet. A enderáci mu pomoc nemohli, protože tam nebyli.

Škoda, že v rozhovoru není zmíněno třeba téma doping. Např. v roce 1981 na ZM Sověti odjeli všem kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv počtu. A nejen na ZM, ale i na různých Vaucluse, Sarthe nebo Reggioni.

Pro sprintera to není zase taková tragédie. Tragédie (sportovní) to byla pro Mase a Carapaze. Jinak si myslím, že jsou moc přísně nastaveny limity pro dojetí. Možná bych sestavil nějaký žebříček vrchařů a každý by měl individuální limit :-). Sprinteři se neflákají, naproti tomu vrchaři jedoucí na etapy, jeden den odpočívají, aby druhý den byli za kingy. Těm bych dal přísnější limity.

Tour není jen celkové pořadí. Sprinterských etap bývá kolem 8, a i pro sprintera, který má šanci uspět v etapě (a to Jakobsen patří mezi ty dobré) je tragédie, že musí odstoupit z takového svátku jako je Tour.

No Quick step to má teď těžký. Jsou tam jak nějakej pro Continental tým. No alespoň poznaj, jaký to je, když ostatní diktujou tempo.

Být v etapáku za otloukánky, to pro ně zase není nic extra nového, ale jim se to poslední dobou děje i v klasikách.