"Motivace startovat doma je vždy dvojnásobná," řekl Štybar na začátku nové sezony. Rád by navíc v lednu uspěl na světovém šampionátu v Táboře, kde bude startovat coby dvojnásobný vicemistr světa. "Rád bych, abych tam já, nebo někdo jiný z Čechů vyhrál," přeje si.
Letošní sezona odstartovala o něco dříve, než bývá zvykem. Lišila se tedy i vaše příprava?
Já jsem přípravu trošku oddálil, protože jsem vynechal první závod. Den před ním měl totiž náš manažer svatbu, takže to nebylo úplně ideální před prvním závodem. Teď už mám za sebou první závod v belgickém Neerpeltu (skončil druhý). A chystám se na dva podniky Českého poháru TOI TOI Cupu. 4. října mě pak čeká úvodní Světový pohár v Trevisu.
Minulá sezona vám přinesla stříbrnou medaili z mistrovství světa. Asi i ta očekávání od té nadcházející nemohou být menší než zaútočit na medaili. Zvlášť, když se mistrovství světa pojede v Táboře.
Určitě je to extra motivace. Mistrovství světa doma v České republice se nejede každý rok. Vždyť to může být moje poslední mistrovství doma. Určitě bych byl rád, kdybych já nebo někdo jiný získal titul mistra světa.
Už 18. října se však pojede závod Světového poháru v Plzni. Jakou tady budete mít motivaci? Tím spíš, že budete startovat před domácím publikem?
Motivace při závodu doma je vždycky dvojnásobná. V Belgii mám sice spoustu fanoušků, ale není to stejné jako startovat před domácím publikem.
Vaším nejbližším závodem na domácí půdě je ovšem podnik Českého poháru u vás doma ve Stříbře, kde se čeká obrovská účast. Takže jak to bude se startovním polem?
Přijede pár Belgičanů a Švýcarů. Bohužel nemůže přijet Bart Wellens, který je nemocný. Ani Erwin Vervecken. Ten zůstal v Americe, protože nenašel vhodné letecké spojení. Jeho neúčast mě osobně dost mrzí, protože o jeho startu jsme spolu mluvili už na jaře. Myslím, že by ve Stříbře měla být dobrá atmosféra, vše je dobře připravené. Jsem na to sám zvědavý.
Závodit doma bude asi hodně zavazující?
Určitě. Jsem z toho trošku nervózní. Bude tam spoustu známých. Navíc ne všichni z rodiny mě viděli závodit doma ale i v Belgii. Nejradši bych byl zalezlý doma a přijel až na samotný závod. Bude to zavazující. Ale nerad bych byl kolem desátého místa, rád bych zajel dobrý výsledek.
Jaká se dá letos v terénu očekávat konkurence?
Já myslím, že to bude stejné jako v letech předchozích. Akorát konkurence je na vyšší úrovni. Stejná jména, ale nikdo už není schopen vyhrát závod o dvě minuty, druhý být minutu před třetím a tak dále. Všechno to jezdí spíš pohromadě.
Loni jste si zpestřil závěr sezony závody na horských kolech, vyhrál jste i Pražské schody. Budete letos na bikách pokračovat?
Ano, počítám s nimi dál. Doopravdy si myslím, že mám šanci nominovat se na olympijské hry. Na to jsem si chtěl odpovědět minulou sezonu. A odpověď znám. Reálná šance tam je a taková šance se neodmítá. Půjdu do toho dál. A myslím také, že i směrem k cyklokrosu a kompletnímu létu mi biky daly hodně, a že je to lepší průprava než silniční.
Znamená to, že půjdete naplno nejdřív tu cyklokrosovou část a pak naplno i tu bikerskou? Zvýšíte si počet závodů na bikách?
Já jsem letos odjezdil šest nebo sedm závodů a víc se jich tam už nevejde. Navíc mám ještě týmové povinnosti vůči etapovým závodům a tak dále. Kdybych jel deset, dvanáct, patnáct závodů na bikách a pak krosovou sezonu, tak by se to nedalo zvládnout. Ale řekněme, že osm je reálných. Určitě bych chtěl jet o jeden Světový pohár víc a nasbírat další zkušenosti. A další rok se připravit tak, aby to vyšlo na nominaci na olympiádu.
Znamená to, že další sezonu byste trošku cyklokros stáhnul?
To už bych fakt musel vědět, že mám v Londýně šanci. Teď, dva roky s předstihem, je těžké říct, zda omezím cyklokrosovou sezonu, nebo ne. Asi by se dal vynechat poslední měsíc, abych mohl jet první Světový pohár biků. Těch možností je hodně, ale všechno záleží na všem. Navíc je to to také o zdraví a dobrém naplánování.