Peloton na Vueltě 2021, ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Večeře podle wattů, odváží nám 120 gramů těstovin. Co jí cyklisté na Vueltě?

  • 20
Monforte de Lemos (Od našeho zpravodaje) - Stravování v profipelotonu, to je dnes i velká věda, během posledních 10 let došlo v tomto směru k zásadním změnám. Zato František Raboň, jenž během své kariéry objel sedm závodů Grand Tour, při vzpomínce na ně říká: „Objel jsem v etapě 200 kilometrů, přijel do cíle šíleně hladovej a protože jsem ještě nevěděl, jak s tělem pracovat, zákonitě jsem se přejídal.“

Takové to bylo, když Raboň startoval v roce 2006 na svém prvním Giru.

„V týmu jsem měl Ullricha a Gončara a prvních deset dnů jsem tahal na rovinách,“ vypráví. „Přišel jsem pak na večeři a hned jsem do sebe házel tři talíře těstovin a všechno další, co tam bylo k mání. To samé se dělo ráno na snídani, kde jsem se cpal croissanty. Naše jídlo tehdy nebylo vůbec organizované.“

Brzy poté však zažil první zásadní zlom: týmy s sebou začaly na významné závody vozit vlastní kuchaře.

Později u větších stájí přibyli rovněž dietologové.

Současná realita je tudíž v řadě prvodivizních týmů na hony vzdálena Raboňovým začátkům. Jak popisuje Zdeněk Štybar: „Dietoložka je v kontaktu s kuchařem a podle našich wattových průměrů vypočítá, kolik kalorií jsme v etapě spotřebovali. Večeře máme podle toho odvážené. Například se dozvím, že si k ní mohu dát 120 nebo 140 gramů těstovin (váženo v suchém stavu). I když 140 gramů už je docela velká porce.“

Vuelta 2021

speciální příloha iDNES.cz

Při jedné etapě Vuelty vypadá jeho jídelníček zhruba následovně.

Snídaně: omeleta, vločky, ovoce, dvě cappuccina.

Před etapou: občas káva, i když ne vždy. „Ale tři čtvrtě hodiny před etapou si dávám takové malé dortíčky, v nichž je okolo 30 gramů sacharidů.“

Během etapy: většinou dvě tyčinky za hodinu a minimálně litr vody na hodinu, občas kousky rýže.

Po etapě: malá svačina v autobuse při přesunu na hotel, energetický drink.

Večeře: těstoviny, salát, losos.

Zdeněk Štybar

Bidony s vodou a tyčinky, obvyklé Štybarovo menu během etapy.

„Pro nás jsou důležité sacharidy, takže těstovinami na večeři doplňujeme cukry,“ vykládá. „Druhým jídlem pak dodáváme tělu proteiny. Máme vždy na výběr ze dvou možností mezi rybou a jiným masem. Většinou kuchařovi říkáme už ráno po snídani, co si večer dáme, aby si to stihl dopředu připravit.“

Jan Hirt v této souvislosti poukazuje: „Vím, že by se Grand Tour dala objet víceméně bez proteinů jen na sacharidech a karbohydrátech, které jsou hlavní složkou našeho výkonu.“

Přesto si také on proteiny dopřává a není jich málo. „Já jsem hodně masový typ,“ vysvětluje. „Jsem zastáncem toho, že člověk má jíst, na co má zrovna chuť, protože tělo mu dává najevo, co potřebuje. Dávám si tu i steaky, které náš italský kuchař dělá.“ 

Večeře mohou být spojené rovněž s oslavou. Tak jako v mimořádně vydařených prvních dvou týdnech Vuelty v Hirtově stáji:

V týmu Intermarché - Wanty Gobert není stravování až tak hlídané jako v Quick-Stepu a některých dalších stájích.

„Nedostáváme porce navážené,“ říká Hirt. „Náš kuchař přichystá švédský stůl a každý si z něj nabírá, co chce. Jo, máme tam k dispozici i váhu a kdo chce, může si tam svoji porci zvážit. Já to nedělám.“

Hra o smlouvy v profipelotonu vrcholí. Jasno nemají Štybar, Vakoč i Kreuziger

Kvůli pozdnímu konci etap a dlouhým přesunům do hotelu jsou na Vueltě obvyklé velmi pozdní večeře. „Třeba ve čtvrtek jsme ji končili až ve čtvrt na dvanáct,“ poukazuje Štybar.

Podobné to bylo i za Raboně. „A když jsem se v deset večer přecpal, tři hodiny jsem potom nebyl schopný usnout.“

Ze Štybarova archivu - příprava výživových koktejlů:

Ležíte v posteli a spánek ne a ne přijít. O tom Štybar ví své. 

„Prvních 14 dnů, kdy jsme závodili na jihu, jsem před jednou neusnul,“ popisuje svoji letošní Vueltu. „Jedli jsme pozdě a v tom vedru jsem se navíc v noci často budil. Své samozřejmě sehrávala únava. Unavenému tělu trvá déle, než večeři zpracuje.“

Naopak Hirt si pochvaluje, že se spánkem nemá na rozdíl od ostatních na španělské Grand Tour problémy. „Takových osm až devět hodin dávám.“

20. etapa Vuelty ONLINE

Na pokoji bydlel s týmovým lídrem Louisem Meintjesem. „Ten si navykl chodit spát hodně brzy, tak jsem ho nechtěl rušit. Od půl jedenácté jsme mívali zhasnuto a já si vždycky už jen něco dělal na mobilu. Ráno jsem pak spal dlouho a býval jsem tím posledním z týmu, kdo přicházel na snídani.“

Na kole odvedl pro Meintjese skvělou práci v horách třetího týdne a pomohl mu k posunu do Top 10 celkového pořadí.

Bohužel, v páteční zdánlivé mnohem méně záludné 19. etapě byl Jihoafričan po pádu 40 kilometrů před cílem nucen vzdát.

„Nevíme, jak k tomu pádu došlo, ale okamžitě jsem viděl, že Louis je v bezvědomí a není schopen pokračovat,“ uvedl sportovní ředitel Valerio Piva. První vyšetření v nemocnici sice neprokázalo žádné zlomeniny, ale kvůli předchozímu bezvědomí si lékaři nechali Meintjese přes noc na pozorování.