Už jste ze sebe spláchl vyčerpání z pondělního výšlapu na Lagos de Covadonga?
Snad jo. I když volný den bývá vždy dost unavený. Mozek v něm vypne, čímž vypne i všechny svaly a tělo úplně uvolní. Pak si jdete zatrénovat a nemáte nejlepší pocity. Najednou si říkáte, jak jste mohli ty předchozí dny tak dobře odzávodit. Ale na to už jsem si zvykl.
Stoupání na Covadongu jste neznal. Nyní už podepíšete, že patří k nejtěžším na Grand Tour?
Asi ano. Není profilově až tak těžké, ale my ho jeli hrozně rychle. Movistar byl namotivovaný a tempo napálil. Quintana pak na Covadonze dosáhl pátý nejrychlejší čas historie. Na tom kopci jsou sice dva menší sjezdy, kde si odpočinete, ale to nic nemění na tom, že Covadonga je extrém.
Když váš lídr Chris Froome na úpatí kopce zaostával, vy jste se dál držel v čelné skupině a Froomovi pomáhali jiní. Jak v tu chvíli zněly týmové pokyny?
Byl to tak trochu i plán, že já pojedu zpočátku rychleji a Chris si bude držet své tempo. Ale v jednu chvíli už ztrácel docela dost. Ve finále pak sice při stíhací jízdě setřásl Contadora i Valverdeho, ale na Quintanu ztratil skoro půl minuty.
Mohla ho semlít trojkombinace Tour - olympiáda - Vuelta?
Obecně nás olympiáda všechny hodila o krok zpátky. Rozhodně nelituju, že jsem na ní byl. Naopak. Je to nesmírně prestižní akce. Ale ideálnější by pochopitelně před Vueltou bylo odjet na deset dní do vysokých hor, potrénovat, dát si pár dní volna a potom začít Vueltu. Po všem cestování a časových posunech jsem se i já v prvních třech dnech cítil šíleně. Až pak se to naštěstí otočilo.
V Riu jste si posteskl, že vám delší závody dělají po zranění problémy. Jste už o kus dál?
Hlavně se na třítýdenních Grand Tour cítím jako ryba ve vodě. Vím, že tu umím do druhého dne zregenerovat. Je to jiné než dlouhý jednorázový závod na olympiádě. Ovšem nejtvrdší etapy teprve přijdou. Je to těžká Vuelta. Tak jako pokaždé.
Už zítra vás čeká strmá Peňa Cabarga. Zažil jste ji před třemi lety. Jak na ni vzpomínáte?
Po té etapě jsem byl tehdy zoufalý. Strašně jsem se trápil, bylo mi zle. Přijel jsem do autobusu a říkal: Chci domů, já to nedávám. Představa, že další dva dny jsou před námi horské etapy, mi nedělala vůbec dobře. Ale teď je to jiné. Budeme mít po volném dni a já většinou následujícího dne po volnu netrpím tolik jako jiní. I proto se těším. Na rozdíl od minulosti mi začaly prudké kopce najednou víc vyhovovat.
Že jste nyní celkově šestý, je nad vaše očekávání?
Svým způsobem ano. Zvlášť po předchozím průběhu sezony.
Nechá vás však tým Sky jet jako druhého jezdce na pořadí? Neobětují vás pro Frooma?
Samozřejmě, že se jede na Chrise. Ale zatím to vypadá, že mohu v pořadí zůstat a že na tom šéfům týmu i záleží. Vždycky je lepší mít tam v popředí dva lidi, také kvůli taktice.
Pokyny od týmu tedy jsou: Občas pomůžeš Chrisovi, ale jinak můžeš sám bojovat o pořadí?
Přesně tak. Třeba na Camperoně jsem rozjel tempo, ze kterého odpadlo pár lidí a potom z něj nastoupil Chris. Taková spolupráce by byla ideální. Jen bych nechtěl tahat tempo už od začátku kopců. Naštěstí Movistar je tu v takové síle, že tuhle práci zatím odvádí za nás.
Co pro vás bude úspěchem? Pomoci Froomovi k vítězství a sám skončit v Top Ten? Nebo i výš?
To je jasný, já se každý rok na Grand Tour zlepšil, takže tady musím být do pětky. (směje se) Ale ne. Cokoliv do desítky beru. První půlka sezony se kvůli zranění nepovedla, jsem hrozně rád, že vůbec Vueltu jedu a že tu mám formu. Užívám si to. I kdybych z desítky vypadl a jen pomáhal Chrisovi, budu šťastný za důvěru, kterou mi Sky dal.
Stále jste neoznámil, za jaký tým budete jezdit příští rok.
Ještě počkáme.
Může Vuelta něco změnit? Ať už na jméně týmu, nebo na výši platu?
To bych taky zatím ponechal bez komentáře.
Právě oznámili přestup Poláka Majky do německé stáje Bora. Co tomu říkáte?
Že Bora neuvěřitelně vyrostla, má před sebou velkou budoucnost a vypadá to, že také velký rozpočet.
I vaše jméno s možným přestupem do Bory mnozí spojují.
Jo, spojují mě s týmem, za který jsem v minulosti jezdil. To není překvapení. Ale víc říci nemohu.
