Když jsme spolu hovořili na konci Vuelty, chtěl jste sezonu ukončit už na začátku října. O startu v rovinatém Kataru jste tehdy vůbec neuvažoval. Takže vás museli přesvědčovat?
Na jednu stranu ano, ale když se ukázalo, že bych v Dauhá nakonec jel obě časovky, řekl jsem si: Proč ne? Je to další šance, abych v časovce nabral další zkušenosti, protože půjde o dlouhou časovku po rovině, která bude relativně technická. A týmy se na šampionátu jedou jen v šesti lidech, i z toho si nějaké nové zkušenosti odnesu.
Nebylo tedy těžké hlavu přesvědčit, že si sezonu ještě o dva týdny protáhnete?
Ani tolik ne. Měl jsem ji kvůli zranění omezenou, tak jsem si ji prodloužil.
Kdy se vám ze Sky ozvali, abyste za ně týmovou časovku v Kataru jel?
Nedávno. Relativně dost nedávno.
Kdo ji s vámi pojede?
Zatím máme sedm lidí, jeden z nich bude náhradníkem, takže finální nominace ještě není. Ale jedou ji se mnou i Geraint Thomas, Vasil Kiryjenka a Michal Kwiatkowski.
To může být hodně silný časovkářský tým...
Přesně tak. S takovou sestavou bychom mohli naskočit i do boje o pódium, podle mě je to reálné. Těžko říct, jestli máme třeba i na vítězství, protože jak známo, tým BMC se na tuto akci připravuje skoro celý rok a mají na týmovou časovku vynikající závodníky. Záleží také na tom, jak budeme všichni namotivovaní, jestli celý tým vezme závod patřičně zodpovědně.
Copak hrozí, že by to Sky zodpovědně nevzal?
Stačí, aby jeden nebo dva jezdci z týmu neměli mistrovství v hlavě na 100 procent a už potřebný výkon nepodáme. Odlétáme ve středu, pak budeme mít asi tak tři tréninky na to, abychom se sjeli. Ideální čas to není. Původně jsme měli informace, že se týmová časovka kvůli rozbrojům mezi UCI a týmy letos na mistrovství světa vůbec nepojede. Ale teď se dovídáme, že BMC a Etixx se naopak už minulý týden sjížděly na autodromech. Mají díky tomu trochu výhodu, ale my budeme bojovat.
Nikdy žádný Čech nezískal na silničním mistrovství světa profesionálů medaili, ani z týmové časovky ne. Také to je pro vás motivace?
Rozhodně. Reálné to je. Záleží na okolnostech.
V Dauhá vás potom čeká i časovka individuální. V ní budou vaše ambice jaké?
Rád bych se umístil do 10. místa a třeba by to mohlo vyjít i k té pětce, protože po olympiádě někteří závodníci jako Cancellara a Froome už startovat nebudou.
Nepřemýšlel jste také o startu v hromadném závodě?
Když pro mě ty jednorázové závody nejsou úplně ideální. Kolikrát v nich radši přenechám to místo mladým, kteří jsou na ně namotivovaní a pomohou jim i v další kariéře.
V sobotu jste absolvoval letošní poslední worldtourový podnik, závod Kolem Lombardie. Jak se vám jelo?
Lombardie je asi ta nejtěžší klasika. Byl to docela extrém, nastoupalo se přes 4500 metrů. Já neměl vyloženě svůj den a úplně mi to nevyšlo. Ale právě proto, že šlo o jednorázový závod, nejel jsem tam s až tak velkými ambicemi. Jinak se pořád cítím relativně čerstvý a na mistrovství se těším.
V minulosti jste na Arabském poloostrově okusil závody Kolem Ománu i Kolem Abú Dabí. Podmínky v Kataru budou asi v mnohém podobné, že?
Vím, co nás plus minus čeká. Teplotní peklo kolem 40 stupňů mě asi nepřekvapí, ale jsem zvědavý na ten katarský vítr, o kterém se hodně mluví, jestli bude foukat i přímo ve městě. Co jsem slyšel, v Dauhá mohou být dost velké poryvy, což by byl hlavně na té časovkářské koze problém. A při časovce družstev, pokud bude foukat, budou mezi námi asi větší rozestupy. Musíte si hlídat, abyste si nepřeložili přední kolo. Může to být dost nebezpečné.
Když jste loni závodil v Abú Dabí, foukalo vám každý den?
To ne. Úplně pravidelné to není. Jeden den nefoukalo a další den byl vichr.
Jakou očekáváte v Kataru atmosféru? Tamní šejci nejsou právě cyklistický národ.
Rozhodně nemůžeme očekávat diváky stejně početné jako ve Veroně nebo v Mendrisiu. Ale je to důležitý krok pro globalizaci cyklistiky mít mistrovství i v této lokalitě - také proto, že v Abú Dabí se příští rok v únoru poprvé pojede i World Tour.
