Poslední dny před světovým šampionátem trénovali spolu. Výškové metry nabírali Kreuziger se Štybarem v okolí Lago di Garda. Do hlavního města Tyrolska se hvězdné duo přesunulo během čtvrtka. V pátek už detailně projížděli Olympijský okruh i obávané stoupání Höll.
„Byl jsem tu už v červnu a ten kopec se od té doby nezmírnil,“ vtipkoval Roman Kreuziger na adresu obávaného pekelného výšlapu s maximem až 28 procent.
Dvaatřicetiletý Čech se představí už na devátém světovém šampionátu. Zatímco loni v norském Bergenu se obětoval ve prospěch nakonec čtrnáctého Štybara, teď spoléhá na podporu pěti týmových kolegů on.
ROZHOVORse Zdeňkem Štybarem o jeho roli v nedělním závodě. |
„Závod bude trvat asi sedm hodin, takže bude bolet opravdu každého. Druhou polovinu sezony se na něj ale připravuji, těším se,“ říká Kreuziger.
Na MS debutoval v rakouském Salcburku před dvanácti lety. Nyní chce pod Alpami útočit na duhový dres mistra světa. Profil i náročnost trati by měla českému lídrovi náramně vyhovovat.
„Myslím, že jsem na úrovni jarních ardenských klasik,“ přidává.
Což vám musí dodávat obrovské sebevědomí. V dubnu jste na Amstelu dojel druhý, na Valonském šípu čtvrtý a na Lutych-Bastogne-Lutych osmý.
Většinou se to bojím říct nahlas, ale myslím si, že vše graduje ve správný okamžik. Přijel jsem do Innsbrucku v pohodě, těším se na závod, uvidíme, jak to půjde v neděli.
Roman Kreuziger při projížďce trati mistrovství světa v Innsbrucku.
Čeká vás jedna z nejtěžších tras v historii světového šampionátu. Co na ni říkáte?
Je to závod pro pár vyvolených. Bude záležet na tom, jak se pojede od startu, jaká bude nastavená taktika ostatních týmů, zda bude malý únik, nebo větší. Od toho se bude vše odvíjet. Může se závodit od prvního kola, nebo také vyčkávat na závěr.
Trať mužského závodu259 km Po startu v Kufsteinu se cyklisté vydají směrem k Innsbrucku. Na cestě je čeká stoupání na Gnadenwald (2,6 km, průměr 10,5 procenta). Následně najedou na Olympijský okruh, který absolvují sedmkrát. Měří 23 kilometrů a je na něm stoupání na Igls (7,9 km, průměr 5,7 procenta). Na závěr se musí vyškrábat na kopec Höll (2,8 km, průměrný sklon 11,5 procenta, v maximu až 28 %). Pak ještě šestikilometrový sjezd do cíle v Innsbrucku. |
A váš ideální scénář?
Sedí mi kopec na okruhu. Má dobrou délku, není extrémně dlouhý, ale není to kopec, který přejedou sprinteři. Není to na deset minut, ale na nějakých patnáct, šestnáct. Pojede se rychle a ten kopec se hodně zajídá. Už tam se může rozhodnout.
A pak najít poslední zbytky sil v závěrečném stoupání do „pekla“.
Nic podobného jsem snad nikdy nejel. Je to opravdu velmi prudký kopec. Ale nečekám, že by se v nejtěžší pasáži měly vytvářet výrazné rozdíly. Těsně před vrcholem je úsek, kde se trochu zmírní sklon a následně to znovu víc stoupá. To mohou být rozhodující chvíle závodu.
Lze tenhle kopec k nějakému přirovnat?
Myslím, že například Mur de Huy (jezdí se během Valonského šípu, měří 1300 metrů, průměrný sklon 9,3 procenta, maximum 26 procent) je procházka růžovým sadem. Je o polovinu kratší a ani ta procenta nejsou taková. Člověk navíc musí myslet i na to, že v neděli na Höll pojedeme po 250 kilometrech. Mur de Huy se sice jede třikrát, ale končí se už na dvoustém kilometru, což je velký rozdíl.
Komu může extrémně náročný profil také vyhovovat?
Těch lidí není málo. Julian Alaphilippe (Francie), bratři Yatesové (Británie), nepodceňoval bych ani Urána (Kolumbie). Silné sestavy mají i Italové, Španělé. Startovka je hodně pestrá, bude záležet, jak se pojede od začátku.
Sledujete předpověď? Zdeněk Štybar říkal, že v dešti se není možné na Höll vyškrábat.
Počasí bude velmi důležité. Dopoledne má být chladno, následně ale dvacet stupňů, takže pro cyklistiku parádní podmínky. Pokud by pršelo, tak organizátoři podle mě musí změnit plány, protože poslední kopec by se nedal vyjet.
