Garyho Fishera v sobotu čeká v Lipníku nad Bečvou více než devadesát kilometrů dlouhý Author Šela maraton.
A přestože ještě ve čtvrtek bojoval s nachlazením, na akci se těší. I proto, že touží poznat tuzemské jezdce i českou zemi.
Pane Fishere, jak se máte?
Děkuji. Cítím se dobře.
Jaký program v těchto dnech máte?
U vás budu závodit a doufám, že zde zažiji hodně zábavy. Jinak hodně cestuji. Ve středu jsem byl na jeden den v Londýně, předtím pár dní v Madisonu ve Wisconsinu. No a také doma v San Francisku.
Co plánuteje tady v Česku?
Přijel jsem na Šela maraton. Chci zjistit, jak se tu závodí. A také bych rád poznal trochu tuhle zemi a její jezdce.
Vy nejste u nás poprvé. Naposledy jste tu byl v listopadu minulého roku na veletrhu Sport Life, teď po půl roce znovu.
Skoro to vypadá, že jsem tu až příliš často, že? (smích) Možná mě sem už nepustíte, když sem budu tak často jezdit.
Pojďme k cyklistice, jste v dobré formě?
Ani moc ne. Žiji v San Francisku a věnuju se své práci spojené s propagováním kol. Takže nemám zase tolik času na trénink a ani na samotné závody.
Kolik kilometrů jste letos už najezdil?
Moc ne, jezdím spíš na rezervy (úsměv). Mým cílem je jezdit, smát se a závody dokončit.
Pořád se podílíte na vývoji svého kola?
Ano. Vývoj jde neustále kupředu u každého kola, u každého produktu. Každý pracuje stále tvrději.
Kolik generací kol už vlastně máte?
To je opravdu dobrá otázka. Ale my jednou ročně představíme nový typ kola. Tenhle rok budeme mít taková, kterou jsou naprosto odlišná od těch, která jsme kdy předtím udělali.
Jak vůbec jdou prodeje horských kol?
Nejsou špatné. Prodej levných nebo středních kol dokonce narůstá. U těch na opačném konci je to těžší, tam se prodej snížil. Ale jsme ve správném byznysu, žádný výrobce kol teď netrpí. Prodej nejdražších kol se teď zpomalil, ale střední a levnější se prodávají jako blázen.
Máte tři syny, nejmladšímu je rok a půl. Už jezdí na kole?
Nene. Ale ten pětiletý už ano, jezdí od tří a půl let. Překvapuje mě, jak je dobrý.
Může jezdit na jiném kole než na vaší značce?
Kdepak, nejsem tak přísný. Syn jezdí na jiném.
Říkal jste, že hodně cestujete. Užíváte si tenhle způsob života?
Ano. I když - raději jsem doma, to z toho sobeckého pohledu. Ale mám spoustu práce, kterou musím udělat. Víte, je to skvělé, když můžete napomáhat šíření kol a myšlenek s nimi spojených po celém světě. Něco mě napadne, řeknu to dalším lidem a tak je spojuji. To je hlavní náplň mé práce.
Ve středu jste byl v Londýně. Viděl jste také něco z města?
Neviděl, byl jsme tam pracovně. Rozjíždím nový projekt. S několika londýnskými módními návrháři bychom rádi přinesli do světa kol vysokou módu. Celý ten projekt je založený na tom, abychom dostali světové vůdce a politiky na kola, a oni přitom vypadali dobře. Tento nápad se setkává se vstřícností. Je to novinka. Ale myslím, že ostatní výrobci kol pak budou tenhle nápad kopírovat. Je totiž důležité, aby jezdci na kole vypadali módně a sofistikovaně. Kola budou opravdu propracovaná, takže ti politici na nich budou moct vozit všechno, co potřebují. Jezdit i v dešti, dělat všechno.
Kolik dopravních prostředků jste použil na cestu sem do České republiky?
Jel jsem jen vlakem a letadlem.
Žádná loď?
Tentokrát ne. Ale když jsem doma v San Francisku, lodí jezdím hodně. Na kole a lodí. Je to výborný způsob přepravy.
