Od novinářů si už dávno vysloužil přezdívku Panzerwagen a od manažera své stáje Patricka Lefévera uslyšel v neděli po sólojízdě do Mylhúz poklonu: „Tohle bylo vítězství v merckxovském stylu. Jedna z největších jízd, jakou jsem kdy viděl. A to už jsem v cyklistice nějaký ten čas.“
Tony Martin, trojnásobný mistr světa v individuální časovce, se opět jednou zachoval dle své hlášky: "Jen já a mé kolo, tak to mám moc rád."
Nebylo to zdaleka poprvé.
Loni při Vueltě se vydal do úniku ještě před nultým kilometrem 6. etapy. Sám šlapal 170 kilometrů, místy měl náskok až sedm minut, ale nakonec byl dostižen 150 metrů před cílem. "Ale byl to dobrý test na mistrovství světa v časovce, ne? A taky trochu legrace pro fanoušky, ne?" říkal tehdy.
SAMOTA. Německý cyklista Tony Martin strávil v 6. etapě Vuelty dlouhých 170 kilometrů před pelotonem.
Letos při 2. etapě Kolem Baskicka předvedl jiný kousek. Dostihl sám uprchlíky, šlapající před pelotonem, rozbil jejich skupinu, posledních 12 kilometrů jel sám a vyhrál o půl minuty!
„Jo, jsem známý bláznivými akcemi,“ pousměje se.
Ne pokaždé se při nich dočká 29letý rodák z Cottbusu vítězného konce, ale v neděli ano.
S Italem de Marchim z Cannondalu ujel už při sjezdu z první ze šesti vrchařských prémií dne. Spolu projeli další tři, jenže to už se k nim na půl minuty přiblížila skupina 28 pronásledovatelů. „Bylo by pro mě tvrdé finišovat o etapu s nimi všemi, nejsem nejlepší sprinter. Tak jsem si řekl: Všechno, nebo nic."
Načež ujel i de Marchimu.
Původně Italovi řekl, ať si klidně chodí pro body za vyhrané prémie, protože on sám má jiné zájmy. „Jenže pak jsem viděl, že musím zrychlit. Tak jsem se do toho pustil na plný plyn.“ Posledních 58 kilometrů ze 150kilometrového úniku byl zcela sám. Jeho náskok před skupinou vystoupal až na 2:45 minuty! Etapu s šesti kopci vyhrál rychlostním průměrem 40,1 km/h. A nádavkem si vysloužil i puntíkatý dres nejlepšího vrchaře.
„Srovnávat mě s Merckxem je kompliment,“ reagoval na slova svého šéfa Lefévera. „Ale... ano, udělal jsem to dnes trochu v jeho stylu.“
FAMÓZNÍ ÚNIK. Německý cyklista Tony Martin jásá po triumfu v deváté etapě Tour de France.
Pro Martina šlo o třetí etapový triumf na Tour v kariéře, na předchozí dva však dosáhl v časovkách. Zároveň se dva dny po sprinteru Trentinovi postaral o druhý etapový primát Omegy v tomto ročníku. Přitom stáj hned prvního dne přišla o svého kapitána Cavendishe.
"Matteoovu vítězství ze mě předtím stáhlo tlak,“ líčil Martin. „Nikdy jsme neztratili odhodlání, snad jen večer po Cavově pádu jsme byli psychicky dole. Pak jsme si řekli: Musíme se tu pokoušet o šílené věci."
Přesně to dělají.
Kousek od německých hranic, povzbuzován i fanoušky ze své vlasti, zařídil Martin pátý etapový primát pro německé cyklisty na této Tour. Tři předchozí obstaral Marcel Kittel z Giantu a jeden André Greipel z Lotta.
POTŘETÍ ZA SEBOU. Tony Martin se zlatou medailí v časovce na MS v silniční cyklistice ve Florencii.
Přesto německá veřejnoprávní televize od roku 2007 přímé přenosy z Tour „bojkotuje“, na protest proti tehdejší sérii dopingových kauz německých cyklistů, jež vyvrcholila pozitivním testem Patricka Sinkewicze, zveřejněným v průběhu Tour 2007.
Na rozdíl od ředitelů televizí ARD a ZDF jeví šéf Omegy Lefévere o Martinovy výkony a služby mimořádný zájem a chce si ho smluvně zavázat na další dva roky.
„Jednání probíhají. Věřím, že do konce Tour podepíšeme smlouvu,“ říká Lefévere. Pokud ano, má pro Martina přichystanou výzvu na rok 2016. Co takhle olympijské zlato z časovky v Riu a poté pokus o světový rekord v hodinovce v Mexiku?
