V posledních jednadvaceti letech se vítězný únik zrodil Primaveře nejdál 7,3 kilometrů před cílem. To tehdy zaútočil Vincenzo Nibali, ke kterému se přidal i pozdější vítěz Simon Gerrans.
Ani letos tomu nebylo jinak.
Třicet kilometrů před cílem byla dojeta devítka uprchlíků, která v čele strávila dobrých 250 kilometrů.
Při výjezdu na Cipressu se pak o tempo zrychlujícího balíku staral tým FDJ, žádný z výsostných spurterů ale neodpadl.
Proto před tradiční závěrečné stoupání na Poggio přijížděli všichni favorité pohromadě.
Tedy všichni… kromě Marka Cavendishe, který deset kilometrů před cílem najel do jednoho z ostrůvků na cestě a přeletěl přes řídítka.
To už vepředu šlapal na čele Markus Burghardt, který připravoval pozici pro svého lídra – Petra Sagana. Jel ale tak vysoké tempo, že z hlavního balíku na chvíli poodjel a okamžitě za ním vyrazil Jean-Pierre Drucker.
Ani jemu se však skupině favoritů, nyní vedené Bahrajnem-Meridou, nepovedlo poodjet.
A pak to přišlo.
Přibližně 6,5 kilometrů před cílem zaútočil Vincenzo Nibali. Sicilský Žralok si okamžitě vybudoval desetivteřinový náskok, který se snažili stáhnout tým Sky spolu s Danielem Ossem z Bory.
Jenže sjezd je výsostná Nibaliho disciplína, proto při jízdě z Poggia svůj odstup 33letý dál udržoval přibližně stejný.
Pak už ho čekaly dva dlouhé kilometry v ulicích San Rema.
Byly to nakonec kilometry vítězné. Přestože se ke zkušenému Italovi skupina favoritů každým metrem blížila, před cílovou čarou už ho dojet nestihla.
Nibali tak po triumfech na Tour de France, Giru d´Italia a Vueltě přidává do své sbírky druhý cyklistický Monument. Poté, co dvakrát ovládl závod Kolem Lombardie, se poprvé v 33 letech raduje z vítězství na nejdelší klasice v kalendáři.
Za ním na druhém místě spurtoval do cíle Australan Caleb Ewan, třetí skončil předloňský vítěz Arnaud Démare.
A favorit všech favoritů Peter Sagan? V závěrečném spurtu dojel šestý.
200 kilometrů v dešti
Za vytrvalého deště se krátce po desáté hodině vydali cyklisté z Milána na bezmála třísetkilometrovou pouť do San Rema. Nejdelší klasika v kalendáři se letos skoro celá jela za ubrečeného počasí.
Vlastně tak navázala na ročníky z nedávné minulosti.
Třeba v roce 2013 organizátoři část trasy kvůli sněžení neutralizovali, další dva ročníky zase cyklisty po celou dobu skrápěl déšť.
Stejně jako v sobotu, kde na cyklisty pršelo víc než úvodních 200 kilometrů.
Netrvalo dlouho a po pár kilometrech se ještě v Miláně utvořil únik dne. Bylo v něm celkem devět jmen, mezi nimi například Matteo Bono (UAE), Dennis Van Winden (Israel Academy), nebo Jacopo Mosca.
Náskok devítky se v průběhu dne vyšplhal maximálně na sedm minut. Víc jí peloton vedený především Jurajem Saganem z Bory nedovolil.
Zatímco se cyklisté pomalu blížili k San Remu, 70 kilometrů před cílem na ně poprvé vysvitlo slunce.
A začalo se zrychlovat.
K staršímu bratrovi Petera Sagana se přidali cyklisté Sky a Quick-Stepu a kilometr po kilometru se hlavní balík blížil k vedoucí skupině.
Až se 30 kilometrů před cílem objevil přímo za ní.
Když pak k žádnému útoku nedošlo při stoupání na Cipressu, všichni čekali na to, co se bude dít na Poggiu.
Nibaliho útok však paralyzoval všechny.
Milán-San Remo(WorldTour) - 294 km 1. Nibali (It./Bahrajn-Merida) 7:18:43, 2. Ewan (Austr./Mitchelton-Scott), 3. Démare (Fr./Groupama-FDJ), 4. Kristoff (Nor./SAE Team Emirates), 5. Roelandts (Belg./BMC), 6. Sagan (SR/Bora-Hansgrohe), 7. Matthews (Austr./Sunweb), 8. Cort (Dán./Astana), 9. Colbrelli (It./Bahrajn-Merida), 10. Stuyven (Belg./Trek-Segafredo) všichni stejný čas. |