Neváhal jste, jestli tento rok ještě nejet kategorii do 23 let? Byl byste přeci jen velkým kandidátem, abyste loňské stříbro proměnil ve zlato.
Ne ne. Za mě váhání nebylo. Medaili jsem měl už loni, takže ani nevidím důvod. Tímhle rozhodnutím navíc můžu dát příležitost mladším závodníkům, kteří potřebují angažmá venku. I z hlediska toho, že už profesionál jsem, mi přijde férové jet s profíky.
Mluvil jste o medaili, jaká k ní vede cesta?
Jde o mix všeho. Od přípravy, tréninku, mentálního nastavení až po náš tým, co pojede do Glasgow. Musíme se spolu sehrát a najít rovnováhu. Doufám ale, že se s kluky shodneme a vymyslíme dobrou taktiku.
Studoval jste už trať?
Studoval. Měla by mi snad vyhovovat. Je velice dlouhá – 270 kilometrů –, na závěr se jedou okruhy ve městě, které by měly rozhodovat… Podle mě by to mohlo být podobné jako ve Wollongongu. Jen tady teda bude celkem riziko, že bude pršet a bude zima, takže by to mohlo být těžší na psychiku.
Společného MS v cyklistice se v Glasgow zúčastní před osmdesát Čechů |
Vy máte ale těžké podmínky rád, ne?
Jo jo, chci, aby byly tvrdé podmínky. Déšť by byl moje přání.
Komu dalšímu by závod měl sedět?
Jmen je dost. I trať je taková, že člověk nikdy neví. Městské okruhy dost svědčí i uprchlíkům a odjet může kdokoliv. Van Aert, Evenepoel, Philipsen, van der Poel… Je jich fakt mnoho. Uvidíme také, až si okruhy projedeme, z papíru se přeci jen těžko hodnotí.
Budete mít na prohlídku trati dostatek času?
Samozřejmě jsme časově limitovaní. Ale tři dny dopředu bychom tam být měli, což je na aklimatizaci ideální. Zase není dobré, když je člověk na místě moc brzy. Pak se nudí, a navíc ve Skotsku nebývá nejvlídněji, takže se hůř trénuje.
Co vás před mistrovstvím, které pro vás začne 6. srpna, čeká?
Teď jsem měl tři týdny tvrdého tréninku, v pátek odlétám na Kolem Valonska. Je to sice etapák, ale jednotlivé etapy jsou dost podobné jednorázovým závodům. Před šampionátem jde o dobrou přípravu. Samozřejmě ale při něm nebudu nikde riskovat. Nechci spadnout a o mistrovství světa přijít. Je to můj letošní vrchol, takže musím zůstat nohama na zemi a dávat bacha.
Mohu být lídrem. Vacek myslí na klání, kde je žlutá barvou absolutního šampiona |
Co říkáte na probíhající Tour de France? Čekal jste takový odstup mezi lídrem Jonasem Vingegaardem a druhým Tadejem Pogačarem?
Nejprve bych chtěl říct, že co Tadej Pogačar předváděl do této doby, bylo neskutečné. Byl zraněný, měl strašně málo času na přípravu, navíc byl určitě pod velkým tlakem. Ale zvládal to skvěle. S Vingegaardem to v posledních dnech už byly i takové mentální souboje...
A ty Dán v časovce a ve středeční královské horské etapě jasně vyhrál.
V časovce ukázal, jaký doopravdy je. Předtím to nikdo moc nevěděl. Bylo vidět, že se Pogačara možná bál, protože pořád jezdil za ním a nic moc nezkoušel. Z hlediska závodění se mi proto víc líbil Pogačar. Ale klobouk dolů, co teď Vingegaard předvádí. Už v časovce Pogačara mentálně zlomil a ve středu ho dodělal úplně. Je rozhodnuto.
Když Tour sledujete, říkáte si: Těším se, až si ji zkusím také?
Když ji teď vidím, tak bych si ji zkusit nechtěl (smích). Ne, samozřejmě že bych chtěl. Na moji první Grand Tour se těším. Počítám s tím, že bude těžká. Ale zase vím, že nabídne spoustu možností, kdy můžu odjet a třeba se pokusit o vítězství.
Víte, kdy by vaše šance měla přijít?
Vím, že bych příští rok měl jet na 85 procent Vueltu. Další plány se dělají na podzim. Máme malé soustředění v Americe, kde se vždycky sestavuje předběžný program na další sezonu.
Podle obvykle dobře informovaného serveru procyclingstats.com figurujete v sestavě Treku už pro letošní Vueltu. Vážně není šance, že byste ke konci srpna stál na startu?
To jsou fake news, neplatí to (smích). Je stoprocentní, že Vueltu letos nepojedu. Tedy skoro stoprocentní, myslím, že figuruju jako nějaká druhá rezerva.
Co vás tedy čeká po mistrovství světa?
Mám tam Kolem Německa, začátkem září kanadské závody v Québecu, Montréalu nebo mistrovství Evropy.