„Je to velký profi tým. Všechny závody, co pojedu v nové sezoně, budou už ryze profesionální,“ raduje se Kukrle. Těší se zejména na jednorázové monumentální závody napříč Evropou a také, že s týmem zabojuje o účast na Grand Tour (Giro d’Italia, Tour de France, Vuelta). Nové parťáky a trenéry potkal poprvé na začátku tohoto týdne na kempu v Itálii, kde oslavil i sedmadvacáté narozeniny.
Proč právě Gazprom?
Projevil o mě zájem už v půlce srpna a následně předložil nabídku. Rozhodl jsem se neváhat a jít do toho. Nechtěl jsem je nechat čekat, když měli zájem. Zvlášť, když jsem jinou konkrétní nabídku neměl.
Přípravu už jste zahájil kdy?
Před týdnem. Půjčil jsem si od táty cyklokrosové kolo a jezdil v terénu. Do soboty jsem na něm trénoval a pak odletěl do Itálie k Lago di Garda, kde má tým zázemí. Máme tady pětidenní kemp, takový seznamovací. Až tady jsem dostal tréninkové kolo. Po návratu na něm potrénuji doma a od třetího prosince máme téměř až do Vánoc soustředění ve Španělsku.
Velké nadšení?
Moc se těším na start. Nejvíc na to, že zažiji doopravdy velké závody. A na to, jak to v týmu bude fungovat.
Za stáj dříve jezdil také Roman Kreuziger. V říjnu však ukončil kariéru. Škoda?
Přemýšlel jsem o tom. Mohlo se nás tam potkat více Čechů a bylo by to zajímavější. Roman je legenda, bylo by to super, ale vyšlo to takto. I tak tam budeme dva Češi s Mathiasem Vackem, za to jsem rád.
Znáte se?
Trošku. Viděli jsme se na Czech Tour a na mistrovství Evropy, kde byl ještě junior. Ale potkali jsme se i u večeře. Pár slov jsme prohodili a je to fajn kluk.
Smlouvu v nové stáji máte na rok s následnou roční opcí.
Pokud by mě za ten rok vyloženě nechtěli vyhodit, opci uplatním, pak se uvidí. Rozhodně na to nemyslím. Chci si udělat dobré jméno, adaptovat se a dobře závodit.
Na co se těšíte nejvíc?
Grand Tour, jednoznačně. Bylo by super, kdyby se tam tým dostal. Už byli na Giru, takže šance je. Snad bych se tam nominoval v rámci týmu i já. Určitě se o to porvu.
Už jste s trenéry řešil vaši roli v týmu?
Teď řeším organizační věci. Posílal jsem mechanikovi geometrii kola, musím vyřešit logistiku. S trenéry se teprve budeme bavit. Po kempu budu vědět vše.
Očekáváte velký skok z Elkova?
V závodech rozhodně. I v zázemí a fungování klubu. Ale už mám zkušenosti s velkými závody. S Elkovem jsem jezdil i kvalitní závody a s nejlepšími závodníky jsem se potkal například na mistrovství Evropy nebo na olympiádě.
Cyklistický šampion Kukrle mění tým, bude závodit za Gazprom RusVelo |
V čem ještě vás čeká změna?
V Gazpromu nás bude jednadvacet závodníků. V Elkovu nás bylo deset. Realizační tým je také značně větší. Na soustředění ve Španělsku s námi budou i všichni sportovní ředitelé. Ani nevím, kolik jich je. Snad pět! Do toho čtyři mechanici a hned šestice masérů.
V hradecké stáji jste byl šest let. Naposledy jste vyhrál mistrovství republiky. Pěkná rozlučka.
Nejlepší možná. Pro nás to byl vždy vrchol sezony, navíc jsme ho dokázali vyhrát počtvrté v řadě. Rok od roku jsem se tam zlepšoval. Hodně jsem se naučil od trenéra Oťase Fialy i od šéfa Vladimíra Vávry a od kluků z týmu. Parádní vzpomínky.
Útočil jste i na triumf v Českém poháru, ale kvůli olympiádě jste pár závodů musel vynechat.
Před posledním závodem seriálu byl na špici Daniel Turek (UCI Continental Felbermayr). V Mladé Boleslavi jsme ho ale s Matějem Zahálkou, konečným vítězem, dokázali předskočit. Já byl nakonec druhý. Bohužel jsem nejel všechny závody, takže to kolikrát nebyly přímé souboje. Ale nesmírně si cením vítězství na trase Brno – Velká Bíteš – Brno. To je česká největší klasika a asi nejprestižnější závod v Českém poháru. Vážím si toho, že jsem se zařadil do společnosti skvělých závodníků, kteří trasu opanovali.
A olympijské hry jste si užil?
Covidová bublina nebyla tak hrozná, na trénink jsme mohli, ale Michal Schlegel se nakazil a museli jsme do izolace. To bylo hodně obtížné. Museli jsme na testy i nad rámec těch pravidelných. Byli jsme zavřeni na pokoji, já aspoň mohl občas na oficiální trénink a závody. To bylo štěstí. Jezdil jsem také na trenažéru na balkoně. Michal byl zavřený deset dní jen na pokoji a mohl si akorát pro jídlo. To muselo být mnohem horší.
Ale pocity ze závodu už musely být fajn. Po odvážném úniku jste dojel s hlavní skupinou závodníků po boku velkých jmen.
Vydařilo se to hodně dobře. Před závodem jsem musel na testy v pět ráno, předtím nás v noci tahali do izolace. Měl jsem dva dny před startem úplně rozsekané. Kvůli tomu, že jsem byl ospalý, jsem nevěděl, co můžu očekávat, protože tohle jsem ještě nikdy nezažil. Ale dopadlo to skvěle.
Vyhovoval vám profil trati?
Byly tam dva větší kopce a závěrečné stoupání. Šest kilometrů deset procent. Tam jsem se s nejlepšími vrchaři nemohl měřit. Nastoupalo se přes 4 500 výškových metrů, to mi ale sedělo. Mám rád těžké tratě.
Neměl jste v úniku myšlenky na první desítku?
Měl, nabízelo se to. Dostali jsme při úniku velký prostor, jednu chvíli jsme měli náskok dvaceti minut. Chtěl jsem do závěrečného stoupáku dojet s co největším náskokem. Ale bylo to nad moje síly. Peloton mě dojel, pak už jsem se snažil uhájit nejlepší možnou pozici
A v časovce jste dopadl ještě lépe, šestadvacáté místo.
Ta mi taky sedla, neboť na trati nebyl ani kousek roviny! Na 44 kilometrech jsme nastoupali přes tři tisíce metrů. Těžká trať, vyloženě časovkář nejsem, takže tohle mi sedlo hodně. Zajel jsem nejlíp, jak jsem mohl. Byl jsem dobře připraven, podal jsem nejlepší možný výkon.
Olympiáda, mistrovství republiky, Český pohár, Sazka Tour, nový tým. Kdy jste odpočíval?
V minulých týdnech. Byli jsme s rodinou na Kanárech.
Láva na ostrovech nezlobila?
Ani jsme tam o té sopce nevěděli. Zjišťoval jsem si všechno před odletem, nikdy psané nebylo, že bychom měli být nějak ohrožení, takže to bylo fajn. Jsem odpočinutý a připravený do tréninku. Těším se.
