Česká bikerka Jana Czeczinkarová si jede pro dvanácté místo v závodu do 23 let...

Česká bikerka Jana Czeczinkarová si jede pro dvanácté místo v závodu do 23 let na domácím mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Český cyklistický talent poslala černá dodávka jen mezi diváky

  • 1
Kdyby se před třemi měsíci proti ní v zatáčce nevyřítila černá dodávka, Jana Czeczinkarová už by se chystala na nedělní start ve Světovém poháru jako velká domácí naděje pro souboj žen do 23 let. Jenže žádná kdyby neplatí. Talentovaná bikerka se tak představí v Novém Městě jen v roli divačky.

„Těším se na všechny české závodníky a budu všem fandit a držet pěsti,“ usmívá se.

Teď už má k optimismu zase důvod, i když vzpomínky na letošní 26. únor a rozjetí před závěrečnou čtvrtou etapou kyperského podniku Sunshine Cup dlouho nevymaže z paměti.

„Když jsem před sebou uviděla dodávku, jak ji ve velké rychlosti vynesla zatáčka do protisměru, snažila jsem se ještě sjet ze silnice. Ale nestihla jsem to,“ popisuje dramatické momenty.

Potom už přišel tvrdý střet, jenž ze sportovkyně na dlouhé týdny udělal pacientku.

„Na Kypru se jezdí po opačné straně než u nás, ránu tedy dostala pravá polovina těla a hlavně pravá noha, která náraz nevydržela,“ konstatuje Czeczinkarová. „Kromě lýtkové kosti jsem měla zlomenou i holenní. Tu mi museli dát dohromady pomocí nitrodřeňové osteosyntézy a tří šroubů,“ doplňuje.

Další těžké chvíle ji však ještě čekaly. „Nejhorší byly první dny po operaci, kdy jsem byla daleko od domova a musela společně s rodinou a týmovým manažerem Jardou Žitným vymyslet, jak se dostanu domů. Naštěstí mě po telefonu hodně podporovali - stejně jako trenér Karel Martínek. Dodávali mi sílu a drželi mě tím nad vodou, za což jsem jim moc vděčná,“ zdůrazňuje devatenáctiletá reprezentantka. Jenže šťastný konec jejího smolného příběhu byl i po návratu do Česka stále v nedohlednu.

„Když mi přestaly účinkovat léky na bolest a vše přicházelo k sobě, moc jsem se nevyspala. Trošku jsem v těch chvílích bojovala sama se sebou, protože se všechno hrozně vleklo a každý den měl pro mě snad sto hodin. Ale nepřipustila jsem si jinou myšlenku, než že se musím vrátit zpátky na kolo,“ podotýká Czeczinkarová.

Na sportovní zátěž navyklé tělo si navíc brzy důrazně řeklo, že mu chybí pohyb. „Začaly mě trápit migrény a já už prostě musela ven - konečně něco dělat. Díky panu Pouchovi z Černých koní (nezisková organizace zaměřující se na sportovní aktivity handicapovaných lidí), který mi zapůjčil handbike, jsem mohla na čerstvý vzduch a mít zase nějaký režim. Od té chvíle se všechno zlepšuje,“ raduje se.

Proto věří, že stihne ještě alespoň závěr letošní bikerské sezony. „Aktuálně se cítím výrazně lépe, už sedím na kole a snažím se postupně dostávat do kondice,“ říká Czeczinkarová.

A ze svých plánů nevynechává ani cyklokros. „Velikým lákadlem je listopadové mistrovství Evropy v Táboře,“ přiznává dvojnásobná bronzová medailistka z evropského šampionátu cyklokrosařek do 23 let.


Grand Tour v roce 2024

4. - 26. května Giro d´Italia
29. června - 21. července Tour de France
17. srpna - 8. září Vuelta a Espaňa