Ten záběr musel bavit asi každého cyklistického fanouška.
Díky němu jste si připadali, jako kdybyste se souboje o titul mistra světa v cyklokrosu sami účastnili.
Jako kdybyste za Mathieuem van der Poelem a Woutem van Aertem v lesním úseku sami jeli na kole.
Jako kdybyste stejně jako oni klopili kolo do zatáček, sesedali z něj a stoupali do schodů, přeskakovali překážky.
One and two.
— UCI Cyclocross (@UCI_CX) February 5, 2023
🦅#Hoogerheide2023 pic.twitter.com/Sywh1PUxYM
Unikátní záběry, vždyť cyklokrosové televizní pokrytí je závislé na sérii pevných kamer umístěných podél trati. Záběry z létajícího dronu? To byla v Hoogerheide naprostá novinka, která skutečně zaujala.
Drony si totiž poradily se slepými místy na trati a fanouškům zprostředkovaly úplně jinou perspektivu souboje dvou nejlepších cyklokrosařů světa.
Jak vyhrál van der Poel bitvu s rivalem. Otec mu stavěl i překážky na míru |
Všechno to měl na svědomí jeden muž - Jan Crommelinck. Bývalý belgický motokrosař, který po infarktu s profesionálním sportem skončil a přešel na létání s menšími letadly a drony. Nejprve natáčel motokrosové závody, pak si ho ale všimli třeba i ve formuli 1, kde pomáhal Ferrari i Red Bullu.
A teď své dovednosti předvedl i při cyklokrosu.
„Už dvanáct let je tohle můj hlavní zdroj obživy. Je to jako taková pasivní jízda na kole,“ řekl belgické Sporze. „Fakt skvělá zkušenost, po závodě jsem měl telefon plný zpráv - naštěstí většinou pozitivních.“
Trochu jako pilot
Dron, který Belgičan používá, je atypický.
Vyrobený na zakázku, aby byl ultralehký a zároveň rychlý. Baterie je navíc tak malá, že dron vydrží létat pouhé čtyři minuty. Unese jen malou, kapesní, ale o to kvalitnější kameru Blackmagic.
Crommelinck Mezinárodní cyklistickou unii (UCI) zaujal už před rokem, kdy na jednom závodě sledoval vítěznou Lucindu Brandovou.
„Tehdy nám to dokonce zatrhli, protože si mysleli, že je to klasický dron. Teď nám ale UCI dává příležitost. Dostal jsem jediné pravidlo, které jsem musel respektovat - držet se tři až pět metrů od cyklistů,“ vyprávěl.
This view. 👀#Hoogerheide2023 pic.twitter.com/bD4qS3fLxj
— UCI Cyclocross (@UCI_CX) February 4, 2023
Což splnil, i když jednoduchá práce to skutečně nebyla.
Podél trati postávalo 38 tisíc fanoušků. Crommelinck musel dávat pozor nejenom na to, aby nevrazil do jednoho z cyklistů, ale musel se taky vyhýbat stromům, mezi kterými se trať klikatila.
Tak trochu jako pilot proslulého X-Wingu ve Star Wars.
„Byla to fakt velká věc. Souboj Mathieua s Woutem tomu pochopitelně pomohl, fanoušky to bavilo násobně víc. A na mě se zvyšoval tlak, abych neudělal žádnou chybu. Když jsem za oběma s dronem letěl do lesa, připadal jsem si, že taky závodím. S tím řevem kolem ale bylo fakt těžké udržet pozornost,“ líčil.
Na Tour je ještě brzy
Obrázky Crommelincka byly skutečně velkolepé a už tak úchvatnému souboji dodaly nový rozměr.
VIDEO: Vykloubený prst na mistrovství světa? Žádný problém, ukázal cyklokrosař |
Mnohým cyklistickým fanouškům tak hned vytanulo na mysli: Jaké by to asi bylo, kdyby něco podobného fungovalo i na silnici? Kdyby dron mohl z bezprostřední blízkosti sledovat souboj nejlepších cyklistů třeba na Tour de France...
Vidět třeba jedny z nejpamátnějších sjezdů záběrem z dronu by mohlo být fascinující. Třeba ten Toma Pidcocka z Galibieru nebo útok Mateje Mohoriče na Milán-San Remo, které vyhrál nádherným sjezdem z Poggia.
Oba výkony pochopitelně zachytily tradiční kamery z motorky a vrtulníku, byť ty nejsou dokonalé. Ale u nich to nejspíš ještě nějakou dobu zůstane.
Dron, který zaujal na mistrovství světa v cyklokrosu.
Drony jsou totiž omezeny tím, že je musíte držet mimo davy, a člověk, který je ovládá, jim musí být nablízku.
„Proto si ani já velký cyklistický závod zatím neumím představit. Kvůli té dlouhé vzdálenosti, kvůli stromům, kvůli tunelům. Všechno to jsou rizika, která zatím neumíme podchytit. Zatím je to tak, že dron musíte neustále vidět. Ještě je potřeba spoustu věcí změnit, abychom viděli záběry z dronu na Tour de France,“ myslí si Will Glover, další z pilotů dronů, který pracuje pro společnost Flying Pictures.
I podle Crommelincka je na velkých závodech příliš mnoho diváků, a létání by tak bylo prakticky nemožné, pokud by pořadatelé neuzavřeli část silnice.
„Třeba se ale objevíme za rok na olympiádě v Paříži, kde se pojede závod horských kol. Myslím, že jsme ukázali, že se to dá dělat bezpečně. A to je to hlavní: musí to být bezpečné,“ ví moc dobře.
V neděli bylo a vypadalo to úžasně.
