Přitom před rokem ještě pomýšlel na účast na olympijských hrách v Pekingu. Na třetí olympiádě už ale závodit nebude. Neprosadil se ve Světovém poháru a Peking se mu nenávratně vzdálil. "Beru to tak, jak to je. Zklamaný nejsem."
Svůj poslední závod v elitní kategorii jel koncem září v Klokočůvku u Oder. Byla jím Oderská mlýnice. Jel ho v barvách stáje MaxidekCannondale, jíž se nyní bude věnovat jako manažer.
Proč jste se vlastně rozhodl skončit?
S cyklistikou jsem začínal v devíti letech a teď v prosinci mi bude čtyřiatřicet. To je poměrně dlouhé období. Musím zaklepat, že mě neprovázelo žádné velké zranění, neměl jsem žádnou velkou pauzu. Poslední dva roky jsme se už ale trápil, už jsem cítil, že moje kariéra je naplněná. Cítil jsem se vybitý.
Takže je to opravdu konec závodníka Kořínka?
Stoprocentně. Samozřejmě, že ještě nějaké závody pojedu, ale už bez licence. Teď si odpočinu a budu se věnovat i jiným sportům.
Jaké závody si ještě rád zajedete?
Třeba ty ze seriálu Kolo pro život, který je určen hlavně lidem, kteří se nemohou na kole svézt každý den. Pokud to jen trochu půjde, tak se při takové masové akci rád svezu.
Cyklistika je především pořádná dřina. Čím vám učarovala?
Tak na to jsem za pětadvacet let nepřišel. Ale vážně, je to spravedlivý sport. A jsou kolem něj fajn lidé. Špatné charaktery cyklistika netrpí.
Jezdil jste silnici, cyklokros i horská kola. Co z toho máte nejraději?
Především jsem rád, že jsem byl u zlomu cyklistiky, kdy se začala prosazovat horská kola. Měl jsem možnost ochutnat všechno. Horská kola jsou fajn spíš pro cyklisty pokročilejšího věku. Silnice a cyklokros nejsou tolik rozšířené mezi veřejností. Přesto je základem cyklistiky silnice.
Co považujete za svůj největší úspěch?
Těch, kterých si vážím, bylo několik. Ale především to je start na olympijských hrách v silničním závodě jednotlivců. To jsem prožil okamžiky, které se mi jako malému klukovi zdály nedosažitelné. Největšími úspěchy mé kariéry jsou starty na olympiádě. Tu atmosféru bych přál zažít každému cyklistovi.
Jaké máte přání ve své nové, manažerské roli?
Aby se někdo z našich kluků dostal na olympiádu, aby dosáhl výraznějšího výsledku ve světě. To je ale otázka dlouhodobé práce. Také si přeju, abychom náš tým zabezpečili finančně, což ale věřím, že se povede.
Ze známých jezdců je ve vašem Maxideku-Cannondalu Michal Přecechtěl. Budete tým posilovat?
Nechci z toho dělat žádný velký tým. Jezdit budeme nejvýše ve čtyřech. Především chci klukům vytvořit takové podmínky, aby měli zajištěný veškerý servis a mohli se soustředit jen na trénink a na závody.
