Nyní však už i Hamza Šlesingra nabádá, ať dá od kauzy ruce pryč a v olympijské zimě se soustředí jen na biatlon: „Závodníci mají závodit a bafuňáři se mají hádat.“
Šlesingr se zasměje: „Já vím, že bych do toho už neměl moc zabrušovat. Ale ono to nejde. Tahle věc mě užírá.“
Společně s fenoménem Martinem Fourcadem a Američanem Baileym inicioval v lednu v Oberhofu setkání 60 biatlonistů s mezinárodní federací IBU. Kromě jiného neúspěšně požadovali, aby biatlonisté s dopingovou minulostí dostali doživotní zákaz startů na olympiádách a mistrovství světa.
Žádali také snížení kvót pro Světový pohár těm zemím, jejichž závodníci dopují. Tento návrh nyní prošel. „Jenže ve stylu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ podotýká Hamza.
Diskvalifikované medailistky
Ano, výkonný výbor IBU schválil, že země s větším počtem dopingových kauz postihnou kolektivní tresty. Při dvou až pěti dopingových případech během jednoho roku tak přijde země o část pohárové kvóty. Pokud bude hříšníků šest a více, může dotyčnou národní federaci postihnout suspendace na dva až čtyři roky a zaplatí pokutu až 250 000 eur.
KOMENTÁŘ: Politické tahy ovlivní „brexit na steroidech“ |
„Jenže IBU nemusí potrestat národní federaci odebráním kvóty, pakliže tato federace prokáže, že nemohla ovlivnit dopování určitého sportovce, kterého chytili,“ popisuje Šlesingr možné únikové cesty z trestu. „Stačí, když biatlonista řekne: ‚Podívejte se, já jsem si to dělal sám doma a nikomu jsem to samozřejmě neřekl.‘ A už k žádným sankcím dotyčné země nedojde.“
Michal Šlesingr na trati sprintu dvojic v Östersundu.
Kritizuje rovněž vytyčení dvanáctiměsíčního limitu pro vícenásobné porušení pravidel: „To vlastně znamená, že mít jednoho nadopovaného sportovce v rámci národní federace každých 365 dní je v pořádku.“
V pondělí bylo alespoň vyřčeno rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru v případě ruských biatlonistek Viluchinové a Romanovové, členek původně stříbrné štafety na hrách v Soči. Kvůli dopingu byly diskvalifikovány a o medaile přijdou. Ze čtvrtého místa na třetí se tak dodatečně posouvá česká sestava Puskarčíková, Koukalová, Landová, Vítková.
Tjumeň nemusí přijít o MS
Po protestech závodníků i funkcionářů, poukazujících právě na opakované problémy Rusů s dopingem, bylo v únoru vedení biatlonové unie IBU dotlačeno, aby ruské Tjumeni odebralo MS 2021. Nový hostitel se má zvolit na kongresu IBU v létě 2018. „Teď se ale vytváří prostor, aby Rusové mohli na tentýž šampionát opět kandidovat. Takže ho mohou zase dostat a po dvou letech vlastně budeme tam, kde jsme byli,“ říká Hamza.
Navíc Tjumeň má hostit i finále současné pohárové sezony. „Je možné, že tam na protest nepojedeme, jestli se problém nevyřeší. A myslím, že nebudeme sami,“ soudí Hamza.
Biatlonový šéf Jiří Hamza v pořadu Rozstřel na iDNES.tv a se šéftrenérem Rybářem na mistrovství světa v Hochfilzenu.
Jenže závodníci by neúčastí na finále vlastně nepotrestali Rusy, ale sami sebe. Zvlášť pokud budou bojovat o popředí pohárového pořadí, případně o umístění do 25. místa v poháru, zajišťující hrazené náklady od IBU v další sezoně. Na to poukazuje i Šlesingr.
Prezident IBU Anders Besseberg dokonce v červenci vyzval Hamzu, ať se mu omluví za některé výroky, které český šéf v souvislosti s laxností vedení IBU v této kauze vynesl. Předsedovi českého svazu v opačném případě pohrozil disciplinárním trestem.
„Tak jsme poslali Bessebergovi oficiální dopis, kde jsme se mu rozhodně neomlouvali,“ líčí Hamza. „I když on si to vysvětlil tak, že jsem se mu vlastně omluvil. Ale my se nemáme za co omlouvat! Pravdou je, že IBU se k problému Rusů postavila nejalibističtěji ze všech federací. A já z toho boje rozhodně nevycouvám, i když to občas asi bude bolet.“
Biatlonový šéf Jiří Hamza byl v prosinci 2016 hostem Rozstřelu na iDNES.tv:
