Nemusí to být tak dobré jako minulou zimu, varoval Ondřej Rybář před sezonou, ale sám je nyní rád, že jeho obavy byly zbytečné. Jen počítejte. Jeho svěřenci už mají na kontě tři první, tři druhá a dvě třetí místa. Což je lepší bilance než ve stejnou dobu před rokem!
Medailová umístění v SP 2014/20151. místo Soukalová (Pokljuka, sprint) 1. místo štafeta žen (Oberhof) 1. místo Vítková 2. místo Vítková (Östersund, sprint) 2. místo Moravec (Östersund, sprint) 2. místo Vítková 3. místo Šlesingr (Östersund, vytrv. závod) 3. místo štafeta žen (Hochfilzen) |
Také proto odjížděl nejen Rybář, ale celý český tým z Oberhofu směr Ruhpolding s dobrou náladou. O čem ještě předtím šéftrenér hovořil?
O Veronice Vítkové, jedoucí i na vlně sebevědomí:
„Ze začátku hromaďáku to vypadalo, že si je Verča vědomá své výborné běžecké formy a že se nebojí, když se hned urvala v trojičce s Kaisou (Mäkäräinenovou) a Darjou (Domračevovou) a poodjely vlaku ostatních. Pak ale zvážila, jestli se má s nima hned cpát dopředu. Za to si zaslouží pochvalu, je to už závodnice, která pozná, co může. Nedržela se s nimi za každou cenu, což bylo dobře, i když na rovince potom musela chvíli tahat sama. Každopádně celý závod byl další ukázkou toho, že je Verča ve formě.“
O poslední netrefené ráně Vítkové:
Veronika Vítková
„V tu chvíli jsme hlavně hodně počítali. Jistě, té poslední rány je škoda, ale musíme být nohama na zemi, to bychom už toho chtěli vážně moc. Vítězný hattrick by byl úžasný, ale v tu konkrétní chvíli jsme věděli, že pořád může být jak první, tak i pátá. Verča vyjížděla ze střelnice druhá, za ní byla Darja a zezadu se už tlačily také Tiril (Eckhoffová) i Kaisa. Ale běžela výborně, vedoucí Janku Gerekovou po chvíli předjela, Na Darju neměla. Brzy bylo jasné, že ve Verčině případě půjde o boj o 2. místo, a to uhájila. Druhé místo je nádherné. Bylo vidět i na časech, že Kaisa i Darja měly tentokrát běžák o minutu rychlejší a mohly si proto dovolit na střelnici občas zaváhat.“
O předstartovních zmatcích Gabriely Soukalové:
„Abychom jí přidělili hlídače, co se od ní nehne na krok? To ne, to by nefungovalo! Každý má určitý svůj režim a potřebuje být před závodem sám. Musí si sama dávat pozor. Před masákem byla hektická příprava lyží, Gábina potom zazmatkovala, nestíhala. To je prostě Gabča. Spíš tým zažívá díky tomu nervy. Ale měnit ji by nedělalo dobrotu. Nakonec se tomu stejně zasmějeme.“
O problémech s upadlou hůlkou při odjezdu ze střelnice:
Gabriela Soukalová
„To mě mrzí spíš. Tu hůl ztrácí Gabča ne tím, že by si ji špatně navlíkala, ale podcení, když si je bere. Už potřetí jí vypadly, což je zbytečné. Musí se otočit a vracet se, což jsou vteřinky, které potom v nějakém důležitém závodě mohou chybět. To je na zamyšlení.“
O útoku na medailové posty v podání Michala Šlesingra:
„Nejsou to nakonec stupně vítězů, ale bojoval výborně. S Rastorgujevsem, který předtím předvedl nejrychlejší čas ve sprintu, se ve stěžejním okamžiku udržel a potom před něj šel, nebál se toho. Páté místo je cenné. Byla opravdu jen škoda té poslední rány. Boušek (=Šlesingr) ji okomentoval, že nechtěl na střelnici prostát zbytečně spoustu času a pak ji stejně nedat. Možná chvilku ještě počkat mohl. Ale tak to prostě je, závodník se musí rozhodovat okamžitě.“
O pádech českých mužů:
„Měli jsme v tomhle trochu smůly. Až jsem si říkal, kam až to bude pokračovat, protože jediný z kluků, který během tohoto kola nespadl, byl Tomáš Krupčík. Jinak všichni, i když ne vždy vlastním přičiněním.“
O holích coby nedostatkovém zboží:
Michal Šlesingr
„V hromaďáku Boušek spadl, přišel o hůl a jel bez ní celou rovinu. Ondrovi Moravcovi pak při občerstvovačce přišlápli lyži, taky šel přes hůl, musel absolvovat kus trati bez ní a Mára Lejsek (asistent kouče) za ním sbíhal s novou. Tam ztratil Ondra kontakt se skupinou. Ale takové věci se stávají, to je součást biatlonu. Mára nám v jednu chvíli do vysílačky z trati volal, že už nemá po ruce žádnou další náhradní hůl. Tak jsme mu je ze střelnice rychle posílali. V masáku nikdy nevíte, co se stane, zvlášť když ta zatáčka byla dost nepříjemná.“
O dalším úspěšném pohárovém kole:
„Úspěšné pro nás bylo v Oberhofu hned po prvním závodě, jakmile holky vyhrály štafetu. Každé kolo, kde se nám povede aspoň jeden tak dobrý výsledek, je pro nás úspěšné. Dodává to do týmu klid. Jasně, mužská štafeta byla nešťastná, to se nám už dlouho nestalo, abychom ji stáhli. A ve sprintu si to kluci prostřelili. Ale také mužský tým nakonec odjíždí spokojený, v masáku ukázali, co umí.“
