„Před rokem jsem šel do sezony s tím, že se to snad zlomí. A nezlomilo. Proto teď už nedoufám. Věřím, že to půjde,“ říká Moravec odhodlaně.
Až tak skvělou přípravu jste měl?
Nebudu říkat, že ne. Jsem s ní nadmíru spokojený. Neměl jsem žádný problém, všechno běželo perfektně. Proto jdu do začátku sezony v klidu, bez velkých obav. Nevím o ničem, co bych neudělal, nebo že bych něco udělal špatně.
SOUTĚŽ: Tipujte nejlepšího biatlonového střelce sezony |
To je oproti loňsku dost velká změna.
Loni jsem vůbec netušil, jak to půjde a co čekat. Jen jsem doufal. Teď věřím sám sobě. Vím, že jsem na dobré cestě a že ten trénink byl dobrý. To mi dodává sebevědomí.
Poslední dny trávíte v Česku na kolečkových lyžích místo toho, abyste byl na sněhu. Je to problém?
Dvacet dní jsme lyžovali a teď se na chvíli vracíme na kolečkové lyže. Je to menší zádrhel, ale když neuděláte jeden dva tréninky na sílu, svět se nezboří. Navíc jak jsem tři týdny nebyl doma, tak vítám každý den strávený s rodinou.
Takže je to pro vás spíš radost trávit poslední dny s manželkou a dvěma dětmi.
Určitě. Dřív jsem ty odluky snášel relativně v pohodě, ale s dětmi se to změnilo. Róza (dcera Rozálie) už chápe, že nejsem doma. Jsou jí tři a ptá se, kdy přijedu. V tomhle je to pro mě složitější.
Je pro vás o to složitější hledat motivaci v poolympijském ročníku?
To ne, protože mě po dlouhé době v létě trénink opravdu bavil. Už jsem ani nečekal, že by to v mém věku mohlo být tak dobré. Byl jsem mile překvapený a s motivací jsem vůbec neměl problém. Věřím, že pro lidi, kteří byli na olympiádě úspěšní, je to s tou chutí o něco horší, ale já to měl spíš naopak.
Ono to na vás bylo vidět. Na letním mistrovství světa v biatlonu jste bral dvě zlata, stříbro. Před pár dny jste zase ve finské Imatře ovládl výkonnostní testy celého týmu. To nabudí, že?
Pro psychiku jsou ty závody super. Vím, že to, co dělám, dává smysl, že se zlepšuju. I z tohoto důvodu mě to pak pochopitelně baví a zvládám toho relativně víc než dřív. Zároveň ale vím, že léto zimu nedělá.
Biatlonista Ondřej Moravec na letním MS v Novém Městě na Moravě.
Přispěl k vaší chuti do tréninku i fakt, že tým okysličil příchod norského kouče Anderse Magnuse Bratliho?
Určitě to mělo vliv, jeho angažování mělo význam. Nejen já, ale i ostatní kluci udělali pokrok v technice lyžování. Sám sice patřím ke starším běžcům, u kterých je těžké odstranit nějaký neduh, přesto se mi díky němu povedlo změnit techniku nejvíc za poslední roky. Navíc je to fajn člověk, má doma malé dítě, ale kdykoliv přijede, je nabitý energií, což je potřeba. V tomhle má na nás hodně pozitivní vliv.
Je to pod ním větší dril?
Do jisté míry ano. Trénink jako takový vede Zdeněk Vítek, ale Anders se nám věnuje na trati. Tím, že nás kontroluje, je to náročnější. Nemáte prostor polevit, dát si oraz. Pořád se musíte snažit bruslit co nejlíp technicky, a to určitě stojí o něco víc energie. Ale má to smysl.
Emmonsovi budou „střílet“ při biatlonu i proti sobě Matthew a Kateřina Emmons |
Do týmu přišla i olympijská šampionka ve střelbě Kateřina Emmons. V čem vám pomohla?
Těžko se to posuzuje. Střelba je totiž daleko specifičtější než technika bruslení. Je škoda, že jsme s ní mohli být až od poloviny léta, ale se čtyřmi dětmi to má doma složité. Střelbě ale rozumí, do biatlonu i díky Mattovi (manžel, rovněž olympijský vítěz ve střelbě a kouč USA), který už má zkušenosti z jednoho olympijského cyklu, pronikla. Pro mě byla určitě psychologickou pomocí. Mohl jsem se o střelbě pobavit s člověkem, který má trochu jiný názor.
Co vás třeba učila?
Nechtěla úplně zasahovat do polohy vleže nebo vestoje. Ono dlouho trvá, než si na to zvyknete, proto nemělo význam tohle měnit. Spíš jsme dělali různé modelové tréninky. Střílelo se na staženější kroužky, abychom byli preciznější při stejné rychlosti - takový trénink na koncentraci.
Tým se hodně obměnil. Skončil Jaroslav Soukup i několik mladších biatlonistů. Je to na atmosféře znát?
Tým je výrazně užší, ale nemá to negativní vliv. Podle mě funguje nejlépe za posledních pět, možná více let. Zdenda (Vítek, trenér) přišel od holek, závodili jsme spolu a neměl jsem strach, že by to nefungovalo. Přišlo mi, že s holkama už to není ono, a teď je vidět, že je zase nabitý energií, baví ho to, má z toho radost. I to je důležité. Když sportovec vidí, že to trenéra baví, je to fajn.
PROGRAM: Přehled závodů biatlonové sezony 2018/2019 |
Tohle všechno dává naději, že tato zima bude daleko lepší než ta předchozí.
Nálada na to je, ale teprve uvidíme, jaké výsledky budeme mít. Mám ale pocit, že letos všechno funguje a běží - proto taky klepu na všechno, kde můžu. Letos to fakt není o tom, že by člověk doufal. Věřím, že v přípravě nebyla věc, která by mě srazila, spíš naopak. Až mi to přišlo divné, že to tak jde. Ostatní pochopitelně taky trénují, jsou stejně dobří a někteří i lepší. Ale mám věk i zkušenosti na to, abych mohl posoudit, jak na tom jsem. Nejsem nejmladší, ale věřím, že jsem furt schopný porvat se s těmi mladými kluky.
