„Běžecky to bylo dobré, kromě dvou závodů jsem takhle neběhal celou sezonu,“ říkal. „Víceméně i proto mě teď závodění zase docela baví. Ale na střelnici je tam spousta jedniček, které mě dělí od toho, abych nakoukával do top desítky. Vím, že na ni mám, ale zatím jsem neprodal, co ve mně je, a nezasloužil si ji.“
Umíte si vysvětlit, proč ty jedničky neustále přicházejí?
Všechno jsou to rány těsně u terče, nejde o žádné prasečiny. Snažím se střílet co nejvíc v rytmu, ale vypadávají mi a vyskakují. Nechci teď závodit tak, že bych se snažil vystávat tam nuly, pokouším se střílet rychleji, s určitou mírou rizika. Možná i proto tam ty nuly nejsou.
Francouzský suverén. Fillon Maillet ovládl sprint v Otepää, Krčmář dvaadvacátý |
O tom jste mluvil už na začátku sezony, že jste rozhodnutý více riskovat i za cenu, že taková strategie občas povede k nevydařeným závodům. Zkoušel jste to tedy i předtím?
Určitě. Ale pak přišla olympiáda, ke které jsem vše směřoval, a v Číně byly takové větrné podmínky, že se nedalo mluvit o nějakém riziku. Tam jste vždycky museli reagovat na aktuální vítr a danou podmínku a bylo to hlavně o tom, abyste se poprali s měnícím se větrem.
Teď se k riskantnější střelbě opět vracíte?
Ano a věřím, že když to vyjde, prostřílím se do popředí. Protože jiná možnost vážně není. Třeba tady ta střelnice v Otepää je s lehkým příjezdem, ve sprintu byla spousta nul a odpovídalo to spíše běžeckému závodu. Já měl devatenáctý běžák a podobně jsem skončil i v cíli.
I tak se vám povedlo vylepšit si účty s Otepää, jak jste před závodem plánoval.
To bylo spíš jen na odlehčení. Když jsem tu kdysi jel vytrvalostní závod na mistrovství světa juniorů, na kterém jsem startoval coby postaršený dorostenec, měl jsem ho rozjetý do první šestky - a pak jsem dal poslední položku za pět. Tak jsem doufal, že tentokrát žádná pětka nepřijde.
VÝSLEDKY: Přehled závodů v biatlonové sezoně 2021/22 |
Jde o premiéru estonského Otepää ve Světovém poháru. Jak se vám areál líbí? Jeho součástí je neobvykle i fotbalové hřiště.
A hned vedle něj je střelnice. Přes hřiště přijíždíme po rovince na střelnici, která je jakoby za brankou. Jde o skromný areál, ale tím, jak přišlo hodně diváků a byli rozesetí všude po trati, bylo to i hodně příjemné závodění. Každý z nás měl od nich podporu, za což bych chtěl estonským fanouškům poděkovat.
Ještě že se zatím nehraje jarní část estonských fotbalových soutěží, že?
Ale ono by se to dalo zařídit i tak. Kdo tu závodil i v minulých letech (například na IBU Cupu), vykládal mi, že pokaždé tu tratě byly jiné. Točí je a natahují podle toho, jak jim to zrovna vyjde a kolik tu mají sněhu.
