Dneska panuje spokojenost?
Jo, dneska jsem hodně spokojený. Konečně to bylo takové to závodění, že jsem cítil, že závodím, že jedu a něco se tam kolem mě děje. Nebylo to jen o tom, že čekám, až dojedu do cíle. Celkově jsem z toho závodu měl konečně pocit, že opravdu závodím.
Byl to z tohohle pohledu váš nejlepší start v této sezoně?
Určitě. Ačkoliv jsem byl už letos dvakrát desátý, tak tenhle výsledek… no možná ten sprint v Pokljuce taky nebyl špatný, ale tentokrát mám fakt dobrý pocit i sám za sebe.
Michal Krčmář dojel ve sprintu v Anterselvě na třináctém místě.
Jak by ne, měl jste šestnáctý běžecký čas, v posledním kole jste byl dokonce devátý nejrychlejší.
Před chvíli jsem koukal na výsledky. Postupně jsem zrychloval a odebíral vteřinky ztráty. Tím, že jsem mohl zrychlit v tom posledním kole, jsem to už byl zase trochu já. V minulých letech jsem míval pomalejší začátky, ale v posledním kole jsem dokázal jet.
To letos úplně neplatilo.
Letos se mi to povedlo jednou, maximálně dvakrát. Jsem za to rád, že přišla taková vlaštovka. Uvidíme, jestli to bude vlaštovka, nebo to teď bude trvat déle, to se ukáže. Ale za ten dnešek jsem fakt rád.
Nebýt té chyby, mohl jste bojovat o páté, šesté místo.
Koukal jsem, že by to bez té chyby asi do šestky dalo. Na kdyby nehraju, s třináctým místem jsem naprosto spokojený, ničeho nelituju. Vím, že i když jsem nevybílil všechny terče, s nulou bych byl vysoko. A to už má nějakou kvalitu, s tím už se dá zajet nějaký výsledek.
Anterselva je známá svou vysokou nadmořskou výškou. Vy jste ale vypadal v pohodě.
V pohodě určitě ne (zasměje se). Tady člověk ventiluje mnohem víc, dýchací svaly dostávají počudit. Je to fakt náročnější, každý s tím má problém jak na střelnici, tak i na trati. Ale ve finále mi tady nevadilo závodit. Ačkoliv to bolí, netrpím tady tak, aby to nějak ovlivňovalo mou výkonnost.
V minulých závodech se hodně řešil český servis. Tentokrát byly lyže v pořádku?
To jsou věci, které jsme přednostně chtěli řešit interně v týmu. Kluci servisáci tady najezdí 30, 40 kilometrů za den, vstávají brzo ráno, z kamionu chodí pozdě večer, mají toho hodně. Proto je i pro mě strašně těžké říct, že jsem s lyžemi nespokojený. A po Ruhpoldingu jsem fakt byl, proto jsme si sedli a zanalyzovali to, aby to dneska bylo lepší.
A ono bylo.
Ve finále jsme zjistili, že možná nebyl úplně problém v tom, co jsme měli namazáno, ale spíš v tom, že mi trochu na ten typ sněhu chybí kvalitnější materiál od Rossignolu. I dneska jsem jel na vypůjčených lyžích přímo z továrny ve Francii. I tohle mohlo hrát roli, protože dneska to opravdu bylo o kus lepší. Kdyby takhle lyže vypadaly v závodech, bylo by to super.
Čím to je, že nemáte dobré lyže na všechny typy sněhů?
Od výrobce dostáváme určitý počet párů lyží a možná se mi holt za poslední dva roky nesešly ty kvalitní na tyhle podmínky. Když je vlhčí počasí a je tepleji, vím naopak, že dobré lyže mám. Někdo holt může mít lepší lyže na teplý sníh, někdo na studený. Teď musíme udělat všechno pro to, abychom se tomuhle vyhnuli a do příštího roku měli co nejširší škálu lyží.
Do sobotního stíhacího závodu vyrazíte se ztrátou 51 vteřin. Před vámi navíc pojede vláček biatlonistů. To může být výhoda.
Bude to kvalitní a zajímavý závod. Já jen doufám, že si tady nevyberu nějaký horší den, že to všechno poběží tak, jak má. Že budu zítra připravený v pohodě, protože přece jen říkám – nechci nic zakřiknout, ale tady se může stát, že na vás padne deka, i když si nemyslím, že by se to mělo stát zrovna mně. Od začátku se zkusím vyvážet za lidmi, kteří tam jsou kolem mě. Zkusím s nimi jet a uvidíme, jak to zvládnu na střelnici.
