Holubcová před rokem v Chanty-Mansijsku zazářila, vyhrála vytrvalostní závod, třetí byla ve sprintu. Na krátké trati přidal v Rusku bronz i Zdeněk Vítek, jenž kvůli záhadné nemoci letošní vrchol sezony vynechá.
"Doma se za prvenstvím poženou Němky, na startu bude dalších deset patnáct favoritek. Špička je vyrovnaná, tlak okolí se snažím nevnímat. Říkám si, vždyť jde jen o sport," uvedla Holubcová. Do Oberhofu se vydala v úterý.
S ohlušující atmosférou, která na závodníky z 39 zemí čeká, se někteří z nich seznámili již při nedávné prosincové exhibici v Gelsenkirchenu. Na závod smíšených dvojic pod střechou stadionu fotbalistů Schalke zavítala více než padesátitisícová návštěva. "Parádní zážitek," vzpomínal český reprezentant Tomáš Holubec, jenž při exhibici smíšených dvojic nahradil nemocného Zdeňka Vítka.
Loňská vítězka vytrvalostního závodu a bronzová medailistka ze sprintu se dostala po rozpačitém začátku sezony včas do pohody. Sebevědomí jí zvedlo především druhé místo ve sprintu - její letošní nejlepší umístění - během poslední série závodů Světového poháru v italské Anterselvě.
"Už jsem byla po těch špatných výsledcích skeptická, takže to přišlo opravdu včas, alespoň kvůli střelecké pohodě. Dodalo mi to samo o sobě dost motivace," řekla Holubcová, po patnácti závodech patnáctá v průběžném pořadí seriálu Světového poháru.
Na posledním šampionátu v Rusku Holubcová svými výkony doslova nadchla a posunula český biatlon do pozic, které nikdo nepamatoval. Vedle senzačního zlata v závodě na 15 km a bronzového kovu ze sprintu obsadila páté místo v soutěži s hromadným startem a skončila osmá ve stíhačce. S pomocí Vítka české výpravě nakonec patřila v medailovém hodnocení národů nečekaná pátá příčka.
Také z historického pohledu měly výsledky Holubcové punc výjimečnosti, neboť získala první český titul z individuálního závodu. Něco takového se nikomu nepodařilo ani před rokem 1993. Jediným biatlonistou, který se do oné chvíle probojoval v závodě jednotlivců na stupně vítězů, byl Jan Matouš. Na MS 1987 v Lake Placid doběhl do cíle vytrvalostního závodu jako třetí.
Ostatních pět z nynějších devíti medailí nastřádali biatlonisté ze štafet nebo soutěže družstev. Nejcennějším čs. úlovkem byl stříbrný kov kvarteta Jiří Holubec, Tomáš Kos, Jan Matouš, Ivan Masařík ze závodu družstev na MS 1990. V únoru 1993, krátce po rozdělení federace, se ziskem prvního zlata z MS blýskla ženská štafeta ve složení Jana Kulhavá, Jiřina Adamíčková, Iveta Knížková a Eva Háková.
Biatlonu dominují v historických tabulkách tři země - Rusko, Německo a Norsko. Z tábora bývalého Sovětského svazu pocházejí i slavné postavy minulosti: jedenáctinásobný mistr světa Alexander Tichonov a Jelena Golovinová, která na nejvyšší stupínek na šampionátech vystoupila desetkrát.
Současnou nejzářivější hvězdou odvětví, které v sobě pojí běžecké kvality, přesnou mušku a cit pro dokonalé rozvržení sil, je bezesporu Ole Einar Björndalen. Norský drahokam zazářil hlavně předloni na olympijských hrách v Salt Lake City, kde získal čtyři zlaté medaile a stal se žijící legendou. V medailové bilanci ZOH předstihl tento excelentní běžec Tichonova a vyhoupl se na celkové šesté místo.
Svůj um předvedl vedoucí muž průběžného pořadí letošního Světového poháru i na loňském světovém šampionátu v Rusku, kde vyhrál sprint a závod s hromadným startem. Neméně dobře si vedl i ostřílený německý reprezentant Ricco Gross. Ke zlaté, stříbrné a bronzové medaili přidal za pomoci kolegů i titul ze štafety.
První biatlonový světový šampionát uspořádalo v roce 1958 rakouské město Saalfelden. Za účasti 25 závodníků ze sedmi zemí se běželo na dvacetikilometrové trati s velkorážními puškami. Ty od roku 1978 nahradily malorážky a vzdálenost terčů se zmenšila z původních 250 na 50 metrů.
V roce 1966 v Garmisch-Partenkirchenu byla na seznam závodů poprvé zařazena soutěž štafet a v roce 1974 na MS v Minsku začali závodníci soupeřit také na desetikilometrové trati. Ženy si svou samostatnou světovou premiéru odbyly v roce 1984 v Chamonix a od roku 1989, kdy se šampionát rozšířil o soutěž družstev, závodí společně s muži.
Další novinkou se v roce 1997 ve slovenském Osrblie stal stíhací závod, za dva roky program MS rovněž obohatily závody s hromadným startem.
Přehled českých a čs. medailí na MS v biatlonu:
Zlato 2x:
1993 - Jana Kulhavá, Jiřina Adamíčková, Iveta Knížková, Eva Háková (závod štafet)
2003 - Kateřina Holubcová (vytrvalostní závod 15 km)
Stříbro 2x:
1990 - Jiří Holubec, Tomáš Kos, Jan Matouš, Ivan Masařík (závod družstev)
1995 - Petr Garabík, Roman Dostál, Ivan Masařík, Jiří Holubec (závod družstev)
Bronz 5x:
1987 - Jan Matouš (vytrvalostní závod 20 km)
1989 - Renata Novotná, Eva Burešová-Háková, Jiřina Adamíčková (závod štafet)
1992 - Gabriela Sůvová, Eva Háková, Jana Kulhavá, Jiřina Adamíčková (z. družstev)
2003 - Zdeněk Vítek (sprint 10 km)
2003 - Kateřina Holubcová (sprint 7,5 km)
