Přes den trénuje nebo závodí, po večerech usedá ke knihám a školním sešitům. Česká biatlonistka Markéta Davidová, která ve čtvrteční úvodní soutěži juniorského mistrovství Evropy vybojovala bronz ve vytrvalostním závodě, se připravuje na úterní zkoušku na Zemědělské univerzitě v Praze.
„Celkem mě čekají zkoušky čtyři, nebo pět. Ale další už před mistrovstvím světa nestíhám,“ připomíná světový šampionát, který se na konci února uskuteční ve slovenském středisku Osrblie. „Takže teď jenom ta jedna a zbytek potom. Do Prahy už bych se totiž nedostala.“
Na evropský šampionát do Nového Města na Moravě jste cestovala v pozici největší české naděje. Jste ráda, že jste hned v prvním závodě potvrdila medailové ambice?
Určitě jsem ráda, že to takhle vyšlo. Do dalších závodů už můžu jet s takovou prázdnější hlavou. Ale myslím, že každý se v každém závodě soustředí na to, aby to dopadlo co nejlépe. Takže je to super, ale ještě jsou přede mnou další dva závody. A uspět budu chtít také v nich.
Jaký byl čtvrteční závod?
Dost dlouhý. (směje se) Tratě v Novém Městě nejsou úplně nejlehčí, takže to docela bolelo. Ale jinak jsem s výsledkem spokojená.
Markéta Davidová (vpravo) po bronzu ve vytrvalostním závodu na ME juniorů v Novém Městě na Moravě.
První dvě střelecké položky sice nebyly ideální, ale pak jste dala dvakrát za nula. To je jistě taky povzbuzující?
Určitě. Tři chyby ve čtyřech položkách je jeden z mých lepších výsledků. Takže i se střelbou jsem určitě spokojená. Je škoda té dvojky ve stoje, ta by tam být neměla. (usmívá se) Ale tak to prostě je.
Letošní sezona je pro vás zlomová. Do léta jste byla poměrně neznámá závodnice, letos vás ale biatlonoví fanoušci začali registrovat. Vnímáte teď svoji pozici odlišně?
Je to něco úplně jiného.
V úvodu sezony se vám podařilo vyhrát závod IBU Cupu, což v minulosti z českých závodnic dokázala jen Gabriela Koukalová. A hned se o vás v této souvislosti psalo. Jak to člověk vnímá?
Myslím si, že tohle srovnání je úplně předčasné. To na nic neukazuje. Spousta lidí byla dobrých, ale pak šli dolů. Takže si to úplně nepřipouštím. Nemyslím si, že by to byla informace, o kterou bych se měla opírat. Není to pro mě důležité.
V prosinci jste si odbyla svoji premiéru ve Světovém poháru a hned v bouřlivém kotli Vysočina Areny. Psychicky náročnější start si asi nelze představit.
Já jsem se na to docela těšila. (usmívá se) Nevěděla jsem, do čeho jdu. Ale zase jsem byla v pozici, kdy jsem si to mohla užít. Bylo to bezvadné, lidi byli úplně super.
Následně se vám podařilo ve Světovém poháru získat první body, při sprintu v Ruhpoldingu. To musí člověka povzbudit.
S tím jsem určitě moc spokojená. Nečekala jsem, že by to mohlo vyjít až takhle. A snad se mi to ještě párkrát v kariéře povede. (usmívá se)
Markéta Davidová na trati sprintu v Ruhpoldingu.
Teď jste v Novém Městě na Moravě v podstatně odlišné situaci. Jaké to je, projíždět areálem, když jsou tribuny prázdné?
Mě překvapilo, že na závodech byli nějací lidi už ve čtvrtek. Přece jen byl všední den ráno, a přesto si někteří lidi udělali čas. Bylo to parádní, protože byli taky slyšet. Na střelnici křičeli na každou ránu. Na trati to sice takové nebylo, ale na stadionu randál byl. A my na něj ze závodu Českého poháru nejsme úplně zvyklí.
Další dva závody vás čekají o víkendu, kdy už by lidí mohlo přijít víc. Těšíte se?
Určitě. Já si hlavně myslím, že nám všem na víkend přijedou rodiče. A třeba se přijde někdo podívat jen tak, zafandit. Uvidíme.
Vaši se ve čtvrtek do Nového Města nedostali? Takže teď budete mít o to větší motivaci uspět...
Naši přijedou až teď, přece jen, máme to trošku z ruky. A motivace? Nevím, spíš to bude větší stres.
Ve hře je stále ještě varianta, že byste po mistrovství Evropy juniorů zamířila na světový šampionát dospělých v Hochfielzenu. Láká vás tahle varianta?
Upřímně? Nepočítám s tím, že bych tam jela. Pro mě je mistrovství světa ve špatném termínu. Protože my hned poté máme světový šampionát juniorů. Myslím si, že by mi to úplně nesedlo do plánu přípravy. Navíc jsou jiní, kdo si to zaslouží a měli by jet. Já mám ještě dost času.
Zmiňovala jste stres, který k biatlonu neodmyslitelně patří. Jak vy osobně naopak relaxujete? Moc volného času během celé sezony není.
To je pravda. Ve volných chvílích se chodím odreagovat ke koním. Ale to se moc přes zimu stíhat nedá. Zvlášť když je zkouškové...
Jak jste se ke koním dostala?
Už od malička mám ráda zvířata a konkrétně ke koním mě přivedla kamarádka. Protože kousek od místa, kde bydlím, je taková malá farma, kam jsem zhruba před jedenácti lety začala chodit.
A právě oni asi ovlivnili i výběr vysoké školy... Studujete obor Rehabilitace a asistenční práce se zvířaty.
Určitě. Chtěla jsem pracovat se zvířaty. A veterina se sportem určitě skloubit nejde. Tak jsem hledala nějaký obor, který by byl lehčí. Kde budou tolerovat i to, že tam přes zimu moc nejsem. A vyhrálo toto, na Zemědělské univerzitě.
Zmiňujete zkouškové období. Jak si zatím vedete?
Na žádné zkoušce jsem zatím nebyla, mám jen jeden zápočet. (usmívá se) A na první zkoušku jdu v úterý.
Takže knihy asi neodložíte ani během světového šampionátu. To musí být hodně náročné...
No, úplná sranda to není. Chce to hodně přesvědčování, že fakt musím. Ale mě ta škola baví, takže je to jiné než na střední, kde se člověk musel učit i to, co nechtěl. Teď se na učení ráda podívám, zajímá mě. Takže je to příjemnější. Snažím se. Zatím bojuju. (usmívá se)
