Michal Šlesingr, na kterého český biatlon dlouhodobě nejvíc spoléhá, se už už těšil, že tlak nebude ležet jenom na něm. "Po tom, jak se Jardovi povedlo mistrovství," připomínal. "Ale on mě v tom chtěl asi vymáchat," vystřelil si ze zranění svého reprezentačního kolegy.
"Já bych chtěl podotknout, že v tom pádu jsem na Michala moc nemyslel," obořil se biatlonový marod. "To tě neomlouvá, ještě si to vyříkáme," zlobil se naoko lídr týmu.
Při karambolu si třicetiletý Soukup přelámal obě kosti v pravé ruce, nevydržela ani lopatka. "A ze dvou dnů po pádu si pamatuju tak hodinu," přiznal. "Teď už se ale můj stav lepší, už se cítím jako normální člověk. S rukou můžu normálně pohybovat, bez bolesti."
I od doktorů už slyšel pozitivní zprávy: Ruka je zahojená, teď už je všechno na tobě. "Ale prý se nemám přetěžovat, aby se srovnaly svaly," vyprávěl Soukup. "Vždyť jsem skoro měsíc ležel v nemocnici na lůžku, nohy zhubly, bicák taky pořád nemám takový."
Na nápravě teď ustavičně maká - posiluje, na běžkách už absolvuje tréninky jako jeho kolegové. "Každým dnem cítím posun. Střelba občas nesedí, ale to nesedělo ani předtím." I hlava už se s osudem srovnala. "Když vidím ty pokroky. Začátky byly hrozné, to jsem si říkal, že sezona je pryč. Teď už věřím, že by se ve svěťáku dalo zase rozumně závodit."
Přitom ještě před měsícem měl problémy poskládat se do pozice vleže. "Měl jsem strach o ruku." Dnes už se o ni opřít může, přesto ještě není jeho pohyb úplně automatický. "Zlobí mě záda," postěžoval si. "Před první ránou chvíli trvá, než je uvolním. A když vstávám, tak bolí zase jiná část. Cítím se jako starý dědek, ale do závodů se srovnám."
První podnik Světového poháru se koná od neděle ve švédském Östersundu, zahájí jej závod smíšených štafet. Soukup sice s týmem na sever odletěl, ale jen kvůli výborným tréninkovým podmínkám. "Nikde jinde není sníh," vysvětlil. "Aspoň nemusím doma běhat kolem přehrady a můžu pořádně trénovat na lyžích."
Pokud půjde všechno tak, jak si teď maluje, na start by mohl vyrazit v německém Oberhofu, na čtvrté zastávce seriálu SP. "Do té doby budu jenom trénovat a koukat, jak budou kluci jezdit a třeba i vyhrávat. To bych jim přál," vzkázal. "Já sám jsem toho zatím tolik nenatrénoval, takže chuť závodit ani nemám."
