I Ivo Kresta se v minulém týdnu podílel na dalším skvělém prodloužení vítězné série Iony (již 7 výher za sebou!), která vylepšila celkovou bilanci týmu na 13/9. Kresta ve dvou zápasech nastřílel 8 a 10 bodů a zůstává pátým nejlepším střelcem a třetím nejlépe doskakujícím hráčem týmu. Davidson (12/10) v minulém týdnu jednou vyhrál a jednou prohrál, Martin Ides odehrál dohromady 18 minut a zaznamenal 7 bodů.
I Colgate byl konečně úspěšný, když v minulém týdnu dvakrát vyhrál a zahrál si i Martin Marek. Při výhře nad Holy Cross (57:54) za 11 minut nastřílel 5 bodů, ve druhém zápase (67:51 proti Army) zaznamenal za 10 minut 2 body a 2 doskoky. West Virginia v jediném zápase minulého týdnu dostala těžký výprask v Seton Hall (97:66), Aleš Chán však znovu nehrál.
Zajímavé věci se děly i mezi těmi nejlepšími. Hlavní událostí bylo to, že NCAA už nezná neporažených - i poslední Mohykán Syracuse (dosud 19/0, 4. v žebříku AP) konečně okusil hořkost porážky, když poměrně překvapivě podlehl doma Seton Hall (jeho skalp si loni připsalo i Valparaiso) o jediný koš 67:69. Seton Hall hraje v posledních zápasech skvěle (bilance 16/4) a dost možná se brzy objeví v žebříčku AP. Čelo žebříčku se od minulého týdne nezměnilo (Cincinnati, Stanford, Duke, Syracuse,...), Cincinnati a Stanford své zápasy vyhráli, ale k dalšímu překvapení došlo včera, kdy Maryland (v současné době až 25. na žebříčku) přehrál Duke na jeho palubovce 87:98 a ukončil tak hned několik vítězných sérií domácích najednou.
Závěrem budeme samozřejmě pokračovat v našem miniseriálu a povíme si něco o středoškolském basketbale v USA. Ve Spojených Státech je tisíce středních škol a většina z nich má i své basketbalové družstvo. Výkonnost středoškolských týmů, stejně jako kvalita vzdělání je na jednotlivých školách velmi odlišná (existují státní a soukromé školy a většinou platí, že státní školy mají lepší basketbalový program, naopak soukromé kladou důraz na vzdělání). Pro Evropana je mnohem jednodušší navštěvovat soukromou školu než státní, neboť ty jsou dotovány vládou a cizinec se na ně může dostat pouze díky výměnným programům mezi jednotlivými státními institucemi. Soukromé školy disponují větším množstvím finančních prostředků a nemusí respektovat některá pravidla, která platí pro školy státní. Cizinci mohou hrát basketbal po celou dobu studia a nemusí být součástí výměnného programu. Většina soukromých škol ráda uvítá studenty-sportovce z ciziny. Pomůže jim s vyhledáváním hostující rodiny a někdy dokonce zaplatí i cestu do USA a postará se o ostatní finanční výdaje.
Nejlepší středoškolský basketbal se hraje na školách v centrech velkoměst (New York, Chicago, Philadelphia, Los Angeles aj.). V okolí těchto měst je kvalita basketbalu o poznání slabší, není o nic lepší než juniorské soutěže v Evropě. Školy v centrech velkoměst jsou však továrnami na dobré hráče, ale úrovní vzdělání zaostávají za soukromými školami. Trenéři pracující na státních středních školách nemají dovoleno rekrutovat ("lanařit") hráče. Často spoléhají na své kolegy, trenéry univerzitních celků, kteří jim doporučují hráče s vírou, že po ukončení střední školy bude hráč navštěvovat jejich univerzitu. Příští čtvrtek si něco povíme o tzv. prepschool, která je řešením pro hráče, kteří se z nějakého důvodu nedostanou v konkrétním roce na univerzitu.
(použit materiál z časopisu XXL Basketbal - autor Michal Ježdík)
