Mohla se těšit na utkání proti svému bývalému týmu. Ale onemocněla a tak tak se dala dohromady, aby mohla nastoupit. Poprvé po nemoci trénovala dva dny před zápasem. Nakonec se podílela na výhře Strakonic 68:60.
"Je to dobrý, i když síly ještě v zápase trochu chyběly," popsala své pocity po utkání, spojené s nemocí v týdnu. Už se cítila lépe. Pot z ní jen kapal. Jako jedna z klíčových hráček týmu do posledních minut lámala tuhý odpor soupeřek. Spolu se Škrabalovou v koncovce obstarávala body.
"Na nemoc se vymlouvat nechci," podotkla. Celé utkání neodehrála, střídala častěji, než bývá zvykem. "S tou nemocí to asi nemělo spojitost," řekla upřímně. "Spíš se můj výkon nepozdával trenérce."
Marcela Krämerová je typ kouče, který se pouští i do lídrů svého týmu. Nechala na střídačce tu a tam i Mračnovou nebo Křížovou.
Jak Křížová vnímala utkání proti svému bývalému klubu? "Jako hráčku mě znají," pokývala hlavou. "Ale tak to neberu. Teď hraju za Strakonice. Ráda je vidím, ale na hřišti je chci porážet," řekla ke svým bývalým spoluhráčkám.
"Důležité bylo, že se vyhrálo. Na konci jsme začaly hrát asi to, co hrát máme," zhodnotila zápas, který krásy nepobral. "Pomohlo nám, že se vyfaulovala Kmeťová." Hned bylo pod koši volněji.
Řekla, že se tým k vítězství protrápil. "Výkon to optimální určitě nebyl. Důležité jsou dva body. Snad příští zápasy budou lepší." Na to, že hraje proti bývalému týmu, nemyslela. "Snažila jsem se hrát to, co po mně trenérka chtěla. Abychom zápas vyhrály."
