"Přestoupila jsem do týmu teprve letos, takže jsou pro mě všechny tituly premiérové," uvedla.
Hejdová nejprve vybojovala se svými spoluhráčkami svůj první, pro brněnský tým však rekordní desátý ligový titul v řadě. Poté uspěla i v Českém poháru. Jenže to ještě nebylo vše. Na závěrečný turnaj Evropské ligy Final Four do ruské Samary musel brněnský tým vyrazit s deseti basketbalistkami, měl tak jedno volné místo pro některou z mladých. A volba padla právě na Hejdovou.
"Že se do Ruska podívám, jsem začala věřit až na posledních trénincích," svěřila se.
Hejdová do Ruska zamířila s největším báglem. Plným oblečení? Nikoli, učebnic. "Měla jsem po návratu dělat nějaké zkoušky, tak jsem se musela na něco mrknout," vysvětlovala.
Brňanky byly v Rusku blízko celkovému triumfu, ve finále však těsně neuspěly proti domácím favoritkám. Pro Hejdovou to mohl být další titul. "Na Final Four jsem si sice nezahrála, ale v průběhu sezony jsem dostala pár šancí zkusit si zápasy v Eurolize. A myslím, že mi to dost dalo. Trošku jsem se otrkala," popisuje Hejdová.
Jako by toho ještě letos neměla dost. Zatímco ostatní hráčky dostaly po návratu z ruské Samary volno, Hejdová stihla vybojovat český titul s mladšími i staršími dorostenkami. "Unavená jsem nebyla. Basketu za celý rok zatím rozhodně nemám dost," tvrdí. "Navíc mě teď čeká kvalifikace na šampionát kadetek."
Kdo je pro Hejdovou v současném týmu Brna největším idolem? "Američanka McWilliamsová je velká osobnost. Pro mě jsou ale největším vzorem spíše křídla Machová, Žirková, Veselá," tvrdí Hejdová.
