"To víte, museli jsme udělat inspekci lékařského zabezpečení pro hráčky. Jako nejmladší jsem byl vybrán. Vyvolal jsem si zánět žlučníku a vyzkoušel jsem, jak jsou naši lékaři v pohotovosti," práší Petrovický.
A výsledek cesty po nemocnicích? "Dopadlo to na výbornou. Doktoři se mě ujali s maximální pečlivostí a je vidět, že je o hráčky postaráno velice dobře," uzavírá svou expertízu.
Ale při vzpomínkách na krušné chvilky jdou žerty stranou. "Žlučníkové kameny mě trápí už dlouho. Teď znovu začaly bolet. Už to bylo nebezpečné. A nechat to ještě o pár dní déle, mohlo to být hodně nebezpečné," hovoří čtyřicetiletý kouč o akutním zánětu.
Nezbývá mu než žasnout nad lékařskými zázraky: "Tlak vrátit dotyčného do praxe je opravdu velký. Myslím, že běžně bych stonal třeba měsíc, já to stihl za čtrnáct dní a během týdne jsem se vrátil k týmu. Bez diety se to neobešlo, ale pracovat jsem mohl normálně."
Přišel tak jen o přípravný turnaj v Karlových Varech. "A kdybych opravdu zabojoval, asi bych to ještě stihl, ale radši jsem to nepřeháněl."
Šťastnou vzpomínku si Petrovický uchová i na tréninkovou túru národního celku na horských kolech. "Hrábl jsem si do přední brzdy při sjezdu a šel jsem přes řídítka. Dopadlo to výborně. Jenom odřeniny," hlásí zpětně.
Mobil, sporttestr, hodinky. Dokonce i brýle za pár korun. To vše přežilo bez škrábnutí. O samotném trenérovi to neplatí, ukázat všechny odřeniny mu chvilku zabralo. Ale naštěstí zůstalo jen u nich.
Takže zbývá otázka, co trenérovi na jeho sebevražednou misi řekli doma. "No, já to samozřejmě radši moc nelíčil," přiznává, "když se žena z doslechu dozvěděla, že jsem upadl, nijak to neřešila. Samozřejmě ten pád nebyl tak jednoduchý. Přece jen to bylo o dost nebezpečnější. A o těch potížích se žlučníkem věděla. Tušila, že se to může stát."
Výčitkám od manželky se Martin Petrovický vyhnul, vtípkům nikoli. Přišly z nejméně očekávané strany. Od hlavního trenéra. "Když jsem byl odřený, tak se mě Lubor Blažek každý den ptal, kde jsem se to takhle zřídil. Ale když jsem si udělal i žlučník, tak s tím přestal. Asi jsem ho trochu vystrašil." poznamenává Petrovický.
"Ale jinak se o tom nemluvilo. Bylo to vlastně jen zpestření přípravy," vrací se vyhlášený bavič k úsměvu.
