Pivot, který značnou část kariéry bojoval s těžkými zraněními i vážnými nemocemi, ovšem z klubu neodchází, stává se asistentem kouče Pavla Budínského.
„Po sezoně jsem přemýšlel, co dál. I když jsem i letos musel na operaci s kolenem a po návratu to herně nebylo úplně ono, našel jsem v sobě ještě motivaci, kterou byla touha napravit letošní sezonu. Pobavili jsme se s vedením a klub mi nabídl, abych pokračoval dál, ovšem už ne jako hráč, ale posunul se mimo palubovku. A já nabídku přijal. Jako kapitán vím, jak funguje tým i klub, hráči zase vědí, že basketbalem žiji, dávám tomu všechno a mohou se na mě spolehnout,“ říká ke své nové roli v rozhovoru pro klubový web Jakub Houška.
Jeho náplní nebude jen práce u ligového áčka. „Také se budu plně věnovat trénování dvou mládežnických týmů, U11 a U12. A protože rád tvořím věci, dohodli jsme se, že budu trochu pomáhat i klubovému marketingu. Primárně ale budu u áčka, budu jezdit na zápasy, předávat své zkušenosti hráčům a tvořit kolektiv. Budu takovým spojením mezi hráči a vedením klubu. A samozřejmě, když bude prostor, povedu i tréninky A mužstva.“
První už má Houška za sebou. „Manželka se mě doma ptala, jak se cítím, a musel jsem přiznat, že jsem víc unavený, než kdybych byl na hřišti. Dostal jsem se do jiné pozice a musím si na ni zvyknout. Ale jinak kluci na tréninku jsou super a vzali mě i v této roli, která mě moc baví.“
Houška sice skončil s profesionální dráhou, s basketem se nejspíš ještě úplně neloučí. „Když jsme se s vedením klubu dohodli na mé nové roli, hned si mě začali dobírat, že stejně v polovině sezony naskočím na hřiště a dopadnu jako Lukáš Houser, který také po odchodu na pozici manažera ještě několikrát oblékl dres a pomáhal nám na palubovce. Já přemýšlím o tom, že bych si šel zahrát do rodného Chomutova a něco vrátil klubu, kde jsem začínal. Ale uvidíme, jestli na to bude čas,“ uvažuje bývalý děčínský kapitán.
Kdo se stane jeho nástupcem? „Asi každý by řekl, že novým kapitánem bude Robert Landa, ale mluvil jsem s ním o tom a řekl mi, že by to nebyla dobrá volba, že může za rok dva skončit a znovu by se funkce kapitána předávala. Osobně teď myslím na Kubu Krakoviče. Sice ho také trápila nějaká zranění, ale stejně chtěl pořád hrát, takže ukázal vůli. Navíc má týmové myšlení a mohl by být dobrým kapitánem. Už jsem s ním o tom mluvil, tak uvidíme, jestli opravdu vlétne do nové sezony jako kapitán.“
Za největší úspěch své dráhy Houška považuje tři finálové účasti s Děčínem. „Především ta první, když jsme doma postoupili do finále, to se nedá popsat. Ale byl to průběh celé té sezony, kdy jsme pro lidi vymýšleli různé děkovačky, dělali tak trochu blázny, ale nás to strašně bavilo a lidi také. Sešli jsme se tady v tomto ohledu neskutečná parta a to nám možná pomohlo až do finále,“ vzpomíná.
Děčínský marod Jakub Houška o berlích.
S kariérou i fanoušky se chce Kouba, jak Houškovi všichni říkají a jak má uvedeno také na dresu, rozloučit ještě jedním velkým zápasem.
„Nechci jen tak potichu odejít. Miluji to tady, pro Děčín bych dýchal. Dal mi nový a krásný život. Chtěl bych si zahrát s kluky, kteří mojí kariérou prošli, pozvat je na zápas, udělat trochu show a rozloučit se i s fanoušky, kteří mě celou dobu podporovali. Mělo by to být velké a já doufám, že všichni kluci přijmou mé pozvání. Bude veselo!“
