V úterý se košíkáři Děčína vrátili po třicetihodinovém putování do vlasti, ve středu odpočívali a ve čtvrtek jim zase začne tréninková rutina. V sobotu v lize hostí Kolín. Už se staronovou posilou Američanem Mulliganem, který v Děčíně nahradil neúspěšného krajana Fendersona.
Bronzový tým loňské české ligy se v čtyřmilionovém městě Chengdu představil ve dvou zápasech proti Beijing Aoshen. Výtěžek šel na oblasti postižené zemětřesením. Děčín nejdříve před 300 diváky padl 95:104, pak před desetinásobně vyšší návštěvou jako první v sezoně složil hostitele 96:83. "Na odvedu už jsme byli lépe nachystaní, protože jsme v prvním zápase viděli silné a slabé stránky domácích."
Čechy uhranulo třítisícové publikum, podle trenéra dost neobvyklé. Ze dvou třetin ho tvořili středoškoláci ve vojenských uniformách. "Kluci v zelených, holky v modrých. Zrovna měli tříměsíční armádní výcvik. Každou skupinku vedl učitel v jiné uniformě a naháněl je megafonem. Koukali jsme na to s otevřenou pusou," přiznal kouč.
"A kdybyste viděli, jaký jsme u nich měli aplaus... Úplně se nechali unést hrou. Silný zážitek." I děčínský kapitán Jakub Houška na svém webu napsal: "Měl jsem husí kůži. A nejen já." Dlouho po zápase se fanoušci chtěli s basketbalisty fotit. "Ve městě také, otáčeli se za námi. Byli jsme atraktivní. Až na výjimky nikdo nevěděl, kde Česko leží," podotkl Budínský.
V zemi s největší populací na světě ho šokovalo, že mají lidi vlastně na všechno. "Třeba v Panda Landu chovali 87 pand, my viděli tak dvacet včetně mláďat a u každého výběhu stál policista. Neumím si představit, že by v naší zoo u každého zvířete byl jeden strážník," žasl Budínský.
Děčínský Hatcher na exotickém zájezdu v Číně v pandím ráji.
"Pro každého seženou práci. Jsou lidi, co přivolávají výtah. Když při jídle odložíte naběračku, přijde člověk a vrátí ji na místo. Usmívají se, jsou pokorní a úžasní!" Ostatně čínská kuchyně, to byl pro děčínskou výpravu také zážitek. "Rádi jsme ochutnali všechno, co je typické. Je to na bázi rýže a nudlí, jak známe z Česka, k tomu různé druhy masa, dary moře. A vše ostré."
Co baští, to někdy ani radši košíkáři nezkoumali. "Mnohdy jsme se sami dohadovali, co je na talíři. Když jdete po městě, vidíte čínskou kachnu i jiná zvířata stažená z kůže. Do identifikace jsme se radši nepouštěli," pousmál se kouč.
Zážitků si Děčín přivezl spoustu. Třeba o dopravě. "Najít v té jejich systém je opravdu velice složitá záležitost," tvrdil Houška a trenér přitakal: "Mají šest pruhů, neexistují žádná pravidla, přesto to funguje. Tohle nás nejvíc dostalo." Ale třeba i to, jak se mláďata ohrožených pand velkých učí chodit.
"Také závěrečná návštěva staré čínské čtvrti byla zajímavá. Viděli jsme typické a historicky známé věci, třeba chrám shaolinu, to jsme předtím sledovali jen ve filmu. Fantastické," užíval si Budínský.
Mužstvo zájezd zvládlo bez zranění a podle trenéra se vrátilo sportovně posílené. Zkušenost z Číny může využít i v české lize. "Hráli jsme proti typologicky úplně jiným hráčům než doma, navíc zápas trval 4x12 minut. Bylo zajímavé sledovat, jak čínský tým reagoval na náš způsob hry. Navíc chtěl vyhrát, bral to prestižně," podotkl trenér Děčína. "Odveta prý byla nejlepším zápasem, který tam viděli. I na základě toho si čínská strana myslí, že bychom měli dostat pozvánku i příště."
