V letošním ročníku Mattoni NBL ještě žádné družstvo nemuselo skousnout tak krutý začátek. Jen v šesti z dosavadních 174 odehraných zápasů se rozdíl ve skóre přehoupl už po první čtvrtině přes hranici dvaceti bodů, nikdy však nečinil 25 bodů.
Brněnský A Plus skvěle rozjel utkání s Ostravou (32:11) a městské derby s BBK (35:13). Nymburk vedl nad USK Praha 29:6, Mlékárna Kunín nad Ostravou 34:13 a Liberec nad Sadskou 33:11. Také nejnovější "případ" má na svědomí liberecká ekipa, ovšem ke své škodě v opačném gardu.
Pardubice sice momentálně patří mezi tuzemskou basketbalovou elitu a udržují si své postavení v popředí tabulky, ale domácí jim určitě hodlali klást mnohem větší odpor. Kondoři však proměnili v úvodní desetiminutovce pouhé tři střely z pole a zaznamenali bídných sedm bodů.
Naproti tomu s velkou chutí hrající pardubická družina střílela s výbornou úspěšností 62,5% a rychle si vytvořila dvouciferný náskok. Zajímavé je, že hned dva hráči hostujícího týmu měli na kontě víc bodů, než celý tým Liberce (Jiří Trnka 11 a Rahsaan Ames 9), Kamaldin Gamma jich přidal 7...
S takovou Liberec rozhodně nemohl pomýšlet na úspěch, zvlášť když i třetí čtvrtinu prohrál vinou katastrofálního úseku hry mezi 27. a 30. minutou o propastných šestnáct bodů 11:27. "Tak se do mě pusťte," pronesl s hořkým pousmáním kouč Jan Slowiak, jen co dnes dopoledne zvedl telefon.
Pane Slowiaku, co se vám honilo hlavou po zpackané první čtvrtině?
Hlavně jsem přemýšlel o tom, jak dostat hráče do zápasu. My jsme totiž bohužel tým, který poměrně snadno ztrácí sebevědomí. V momentě, kdy se hráčům něco nepovede, tak je to sráží, místo toho, aby zvedli hlavu a snažili se to nahradit nějakým dalším, lepším okamžikem. Pak pošlete na hřiště hráče z lavičky, který strašně chce, chce to změnit. I on vydře míč, který však vzápětí hodí soupeřům do ruky a dostane se do obecné atmosféry bát se cokoliv udělat.
Vzpomenete si vůbec, kdy naposledy jste ve své trenérské kariéře na této úrovni zažil podobně strašidelný úvod?
To se v basketu stává, každou chvíli vidíte takový výsledek, i v Eurolize. Stane se, že jeden tým jde okamžitě po začátku zápasu do prudkého nástupu a vede, jenomže ty týmy většinou mají takové osobnosti a zbraně, že jsou schopny i špatně rozehrané utkání zdramatizovat a klidně se do něj i vrátit. My jsme ale v tu chvíli bohužel na ručník...
Co bylo podle vás příčinou toho, že jste prakticky hned v úvodu zápasu ztratili reálnou naději na vítězství? Šlo o špatnou koncentraci?
To je dost těžká otázka, protože kdybych to věděl, tak jsem něco změnil (úsměv). Obecně nám nesedl vývoj utkání. Nepadly nám první střely, hned jsme začali kumulovat ztráty a během pár minut jsme tak prakticky ztratili veškerou jistotu. Hodně to ovlivnily i odpískané fauly. Kočvarovi byly odpískány během jedné a půl minuty tři a Aleš šel okamžitě střídat. My jsme ztratili rytmus, naopak Pardubice v tu chvíli co zvedly, to daly. Hrály výborný basketbal a nedaly nám vůbec žádnou šanci se do utkání vrátit. Bylo to hrozně těžké.
Ve druhé čtvrtině jste se přece jen zvedli a o koš ji vyhráli. Jaké byly pokyny směrem k hráčům před začátkem druhého poločasu?
V tu chvíli jsem spíš nechal mluvit hráče, aby řekli, co by chtěli změnit. Jednoznačně z toho vyplynulo, že prohrát se dá, ale po úplně jiném výkonu. Chvíli to skutečně vypadalo, že by druhý poločas mohl být z naší strany lepší. Drželi jsme se na dvacetibodovém rozdílu a párkrát jsme měli dobrou střeleckou pozici, kterou jsme však neproměnili. Poslední čtyři minuty třetí čtvrtiny jsme ale prohráli 0:16 a ujelo to úplně někam jinam. Závěrečnou čtvrtinu už za Pardubice dohrávali dorostenci...
Vývoj zápasu s Pardubicemi jste přirovnal k vašemu předchozímu domácímu střetnutí s Nymburkem. S obhájci titulu jste prohráli první čtvrtinu 11:27, tentokrát dokonce 7:32...
Ano, tato dvě utkání měla bohužel velmi podobný průběh. Byla rozhodnutá prakticky už po první čtvrtině. My jsme absolutně nedokázali zvednout hlavy a dohrát zápas se ctí. Prohrát se dá, ale tahle forma porážky je naprosto nepřijatelná. I porážka by měla mít nějakou tvář, neměli bychom dohrávat zápas naprosto rozebraní a odevzdaní.
Bezprostředně po skončení včerejšího zápasu jste hovořil o nějakém psychickém bloku vašich hráčů. Ti ale naopak mohli být v psychické pohodě, vždyť jste v sobotu vydřeli cennou výhru v prodloužení na palubovce silné Ostravy.
Myslím si, že hráči cítili odpovědnost vůči vlastním divákům a měli snahu předvést co nejlepší výkon, zvlášť po tom minulém utkání s Nymburkem, v němž náš výkon nebyl dobrý. Paradoxně nás to ale spíš svazuje, protože nám v týmu chybí dostatek zkušených hráčů, respektive zkušeným hráčům se nedařilo, a pak už ten tým padá celý. My jsme schopni hrát naprosto jiný basket, než jsme v posledních dvou domácích zápasech předvedli. Hráči si to uvědomují už v průběhu utkání a chtěli by to změnit, ale na hřišti to vypadá úplně jinak.
Je pravdou, že jste se v posledních dvou domácích duelech střetli s týmy z absolutní špičky soutěže. V obou zápasech jste však měli v Ianu Johnsonovi jediného dvouciferného střelce, což je rozhodně málo, souhlasíte?
To jednoznačně. Troufám si říci, že Nymburk i Pardubice nám poměrně jednoduše rozebraly náš útočný systém, což byl základ k jejich vítězství. Vůbec nás nepustily do střel, které jsme zvyklí proměňovat. Z části je to dané jejich chytrostí, ale z části samozřejmě i naší nezkušeností. Na každé obranné řešení určitě existuje nějaká útočná možnost, ale my je bohužel velice špatně hledáme.
V minulých třech zápasech jste navíc obdrželi v průměru více než 95 bodů na utkání, s čímž asi také nejste úplně spokojen, neboť kvalitní defenzivní činnost má být tím, na čem chcete stavět.
Tak to je také jednoznačné. Včera Pardubice i před tím Nymburk nám dávaly jednoduché koše z rychlých protiútoků po našich nepřesných střelách, když jsme nezajistili obranu. Obecně mohu také říct, že nám dělá extrémní potíže obrana menších pohyblivých hráčů. S tím máme problémy v podstatě už od začátku ligy. V tuhle chvíli prostě nemáme tak kvalitní obranné návyky, abychom byli schopni Amese a jemu podobné hráče ubránit v situacích jeden na jednoho.
To nám samozřejmě hrozně otvírá obranu a soupeř se díky tomu dostává do naprosto ideálních střeleckých pozic. Ani nemusí nic organizovat, stačí, aby kdokoliv začal hrát jeden na jednoho, a pokud se nám dostane s míčem do bedny, je to pak už jenom o tom, jak situaci vyhodnotí a kam míč přihraje. Naše obrana už je v té chvíli v rotaci a pokud je proti nám jen trochu zkušený tým, jakým třeba Pardubice jsou, tak je výsledek akce takový, že najdou naprosto volného Mujagiče na trojce a to je v takové chvíli smrt.
Zápasy teď následují v rychlém sledu, další utkání hrajete už o víkendu v Prostějově. Jakým způsobem se budete snažit zapracovat na zlepšení psychického rozpoložení vašich hráčů?
Já si myslím, že teďka je jediná cesta: spíš se musíme na chvíli odreagovat od basketu. Svým hráčům furt věřím. Vím, že chtějí podávat své nejlepší výkony, že jsou rádi, že hrají první ligu, že je pro ně každý zápas svátkem. Jsem přesvědčený o tom, že i oni sami od sebe čekají daleko víc, než v tuhle chvíli plní. Asi zvolíme nějakou mimobasketbalovou aktivitu, třeba kulečník, při kterém se hráči odreagují a budou myslet na něco jiného.
