"Víc než z tabulky jsme ale rozladění z toho, jak vypadá naše hra. Je to zlé," vykládal rozrehrávač Handicapu Štěpán Vrubl. "Proto jsme měli v týmu ostřejší debatu. Potřebovali jsme si vyříkat něco, co nepatří ven. Poslední dobou mi přišlo, že nehrajeme jako tým."
Handicap, dříve Houseři, prožívá úděsné období. Po letním oslabení se očekával propad, jenže jeho hloubka šokovala všechny. "Cíle nebyly vysoké, ale poslední bychom být neměli," připouští kouč Brňanů Vlastimil Havlík.
"Hrajeme tak na 50 procent svých možností," míní Vrubl. Poté, co brněnský tým ztratil sedm z úvodních osmi partií, vzal trenérský post po Zdeňku Janíkovi Havlík a týmu svitla naděje. Výkony šly nahoru, Handicap dokonce skolil silnou Spartu.
"Trenérem to nebylo, i když se pročistilo klima. Ale na hřišti jsme my. A proti silným hrajeme s pocitem, že nemáme co ztratit, lépe," vysvětloval Vrubl.
Jenže po krátkém vzedmutí Handicap dál chřadnul a vše vyvrcholilo sobotní prohrou s dosud poslední Sadskou. "Hráči nastoupili s úplně jiným nadšením, problém byl v hlavách, ne v rukách," zlobí se Havlík.
Jeho tým teď znovu hledá, kudy ze svízelné situace ven. Zoufale potřebuje posílit. "Je třeba se zabývat otázkou, zda s tímto kádrem můžeme ligu úspěšně dohrát. Já odpověď neznám," přiznává kouč. "Ale tento týden bychom měli případnou posilu vyřešit."
17. ledna 2006 9:36
