Po sezoně byl na odchodu, nakonec ale basketbalový rozehrávač Ondřej Šiška bude dál řídit hru Válečníků. Když vyšlo najevo, že rozehrávačská jednička úřadujících vicemistrů Tomáš Vyoral posílí šampiony z Nymburka, spojení Šiška – Děčín se znovu obnovilo.
„Měl jsem už rozjednané i jiné kluby, ale když se Tomáš Vyoral vyjádřil, že půjde do Nymburka, tak mě Děčín zpětně oslovil. A já si říkal, proč ne? Vypadá to, že tady budu mít ještě důležitější roli, klub funguje super, znám tady to prostředí. To byly hlavní důvody, proč jsem se rozhodl zůstat,“ líčí 24letý rozehrávač.
Kam jste měl namířeno?
Asi už je to zbytečné říkat, ale jsem rád, že jsem dostal nějaké nabídky v rámci české ligy. Těžko říct, jestli bych si pohoršil či polepšil. V relativně slabším klubu bych měl třeba jinou roli, byly by tam plusy i minusy. Ale pro mě je prioritou hrát o medaile a na co nejvyšší kvalitě, což splňuje Děčín.
Nemrzelo vás, že jste se nedohodli s Děčínem rovnou po úspěšné stříbrné sezoně?
Ne že by nemrzelo, ale to je život sportovce. Musíte s tím počítat. Rozhodně kvůli tomu nechovám ke klubu nějakou zášť. Asi tam hrálo roli víc faktorů včetně těch ekonomických. Ale rozešli jsme se i tak v dobrém. Necítil jsem žádnou křivdu. Mám to tady rád, je tu všechno super.
A vaše role by teď mohla být důležitější, když tu nebude tak dominantní hráč, jakým byl Tomáš Vyoral.
Tomáš byl silnou osobností v našem týmu, bral hodně míčů v rozhodujících koncovkách. Když teď odešel, tak určitě padne větší odpovědnost na mě. A za to jsem rád. Rád přijmu roli stěžejnějšího hráče, než jsem byl dosud.
Utvoříte teď rozehrávačskou dvojici s Lukášem Feštrem. Jak může tohle spojení fungovat?
Myslím, že dobře. Lukáš je výborný střelec z dlouhé i střední vzdálenosti, já jsem spíš takový najížděč, takže to může docela klapat. Budeme se dobře doplňovat. A jestli spolu budeme bojovat, kdo bude rozehrávačem číslo jedna? Z mého pohledu není ten, kdo je v základu, lepší hráč. Pro mě je důležitější spíš to, kdo zápas končí, než kdo začíná.
Děčín byl třikrát v řadě druhý, ale vy sám jste zažil dvě stříbrné medaile, takže vlastně letos budete teprve bojovat o stříbrný hattrick. Je to pro vás motivace?
Musíme jít krok po kroku. Děčín není klub, který by vyloženě tlačil na cíle, že musí mít finále. Je před námi hrozný kus cesty, ale věřím, že navážeme na ty stříbrné sezony.
Jak se vám jeví tým?
Na papíře to bude asi lehce slabší, odešli Lukáš Palyza a Tomáš Vyoral, dvě zvučná jména. Ale neviděl bych to úplně jako oslabení. Předminulou sezonu jsme taky neměli na papíře hodně silný tým a herní obraz byl dominantnější než třeba minulý rok. Takže uvidíme, jak se sehrajeme. Pryč jsou stěžejní hráči, takže hodně kluků si teď bude muset zvykat na novou roli.
Vy teď na tři týdny z Děčína zmizíte, protože budete reprezentovat Česko na univerziádě v Tchaj-wanu. Jaká to bude zkušenost?
Co jsem slyšel od kluků, tak na to všichni vzpomínají rádi, je to vždy velký zážitek. Máme ve skupině Ameriku či Argentinu, což jsou týmy, proti kterým si člověk jen tak nezahraje. Určitě to beru jako zkušenost, poznám jiný basket. A tréninkového výpadku se nebojím. Přece jen, liga začíná až koncem října, bude dost času se sehrát.
