„Hraju to už dvaadvacet let a před letošní sezonou jsem řekl, že během ní si to všechno vyhodnotím. Budu už mít větší klid, protože by zase po sezoně následovaly otázky, co bude dál, kam to bude směřovat, takže jsem to takhle uzavřel. Dal jsem všem vědět a teď se soustředím na konec sezony,“ říká definitivně rozhodnutý Nečas.
Tomu na konci ledna v Děčíně kloub na prstu pravé ruky prořízl kůži a musel na šití. Od té doby hodně dlouho nehrál, na rozhodování o ukončení kariéry však podle něj zranění žádný vliv nemělo.
„To vůbec. Jen mě mrzelo, že jsme byli v dobré herní pohodě, rozjetí, kompletní, konečně jsme hráli, co jsme chtěli, a najednou přišla ta zranění a porážky, které nás v tabulce srazily dolů. Před play off se musíme zase co nejvíc vyšplhat,“ přeje si „Šutys“.
Prsty na ruce má ještě zafixované, přesto v sobotu na Dašické po měsíci nastoupil do soutěžního utkání.
„Ještě hodně dlouho to nebude v pořádku. Ale je to moje poslední sezona, takže není na co čekat. Zavázal jsem to a prostě hraju. Nemyslím na to a zatím je to v pohodě,“ vysvětluje Nečas.
Šesti body a šesti doskoky pomohl porazit Olomoucko 96:90, fanoušci z domácího kotle si na ukazováček s prostředníčkem navlékli podobnou dlahu, jako má jejich kapitán. „Už jsem se těšil. Kvůli tomu zranění jsem měl pauzu ještě před nároďákem, takže jsem měsíc nehrál. Jsem rád, že už nemusím jen trénovat. A že to bylo s dobrým koncem a vyhráli jsme, to je jen pozitivní,“ pochvaloval si Nečas.
Nebyl jediný, kdo zmizel z výčtu pardubických marodů. Beksa již nastoupila téměř kompletní, chyběl jí pouze pivot Ondřej Kohout, jenž bude absentovat ještě několik týdnů.
„Ocenit to museli hlavně Kamil Švrdlík s Prokopem Slaninou, že do hry naskočil další pivot a nemusejí to točit jen ve dvou. Muselo to být hrozně fyzicky náročné a vzhledem k tomu, že jsme prohrávali hodně zápasů, tak i psychicky. Teď si kluci mohou odfrknout,“ je za ně rád Nečas. Proti Olomoucku měl jeho tým vlažnější začátek. Od druhé čtvrtiny však svého soupeře nepustil do vedení a poměrně v klidu dokráčel k výhře.
„Po reprepauze je to vždycky nevyzpytatelné. Tušili jsme, že to z naší strany nebude žádný ofenzivní zázrak, protože náš stěžejní hráč (Tomáš Vyoral) byl s reprezentací, a spíše jsme pilovali fyzičku. Chtěli jsme hlavně dobře bránit, což se nám až na ten závěr dařilo,“ přemítá Nečas.
Včetně loňské sezony Východočeši porazili Prostějov po předchozích šesti prohrách ve vzájemných zápasech v řadě.
Ve středu je čeká první semifinále evropského Alpe Adria Cupu ve Vídni. Zápas s místním BC Hallmann Vienna začíná v 19 hodin.
„Vždycky je lepší hrát, než trénovat, takže jsem rád, že tohle utkání máme. Stále totiž jde o nějaký evropský pohár a možnost hrát v něm o finále, to je pro nás kredit navíc,“ uvažuje Nečas, který právě k Alpe Adria Cupu a domácímu play off upírá svou poslední pozornost.
