V poslední dekádě byly tři baskičtí zástupci v osmnáctičlenném poli ACB normou. Až předloni vypadla ze hry Gipuzkoa, po roce se však mezi elitu dokázala vrátit. Teď by se o totéž chtěli pokusit v Bilbau.
Žal do baskického přístavu připlul v neděli. Dvě kola před koncem základní části už je ve Španělsku jasno o obou sestupujících. Kromě andaluského Betisu Sevilla spadnou i „muži v černém“ z Bilbaa.
A rozhodla o tom jejich domácí porážka 74:78 se sousední Baskonií. Právě na derby vyšla ta smutná povinnost. Rozhodovalo se až v samotné koncovce, šest sekund před koncem trefil hostující Matt Janning trojku na 76:73 a na tento moment už Bilbao zareagovat nedovedlo.
Ani Jaka Lakovič, který se na pozici hlavního kouče posunul teprve před pár týdny, z lavičky zázraky udělat neumí.
Basketbalisté Bilbaa se radí během zápasu s Limoges.
Bilbao mezi elitou končí po 14 letech, sedm let od svého historického stříbra v ACB, šest let od účasti v euroligovém čtvrtfinále. A čtyři roky poté, co klub málem zkrachoval a zachránil se až soudní cestou.
Teď přišel sportovní důvod ke smutku.
V Bilbau by rádi napodobili soky ze San Sebastiánu, ale... ACB se bude zužovat, za dva roky o dva kluby. A potíže s penězi jsou tu v Baskicku jevem stálým, permanentním a trvalým.
Ekonomická krize kluby z malých baskických měst pořádně prohnala. Postupně jim vyschly základní zdroje financování - příspěvky od lokálních bank a záložen, stavebních společností i městských a regionálních pokladnic. Kluby šly dolů s rozpočty a basket se musely naučit dělat kreativněji.
Platilo to i pro Baskonii, zdaleka nejslavnější ze tří tamních klubů (českému publiku je možná dodnes známější pod dřívějšími názvy Tau Cerámica či Caja Laboral).
Ve Vitorii se potýkali s dluhem z minulosti. Padala na něj velká část nedávných rozpočtů. Hráči přicházeli, proslavili se a odcházeli. Ale na rozdíl od několika italských oddílů se Baskonia nemusela vzdát svého esa. Karty umožňující start v Eurolize.
Před touto sezonou znovu došlo k obměnám v kádru, euroligovou branou se Baskonia stala pro Janise Timmu, Vincenta Poiriera, Luku Vildozu, Patricia Garina nebo Rinaldse Malmanise, přesto se dá hovořit o stabilizaci klubu. Srovnáváme totiž s předchozím obdobím.
V bojích s evropskou elitou se Baskonia po nepovedeném úvodu sezony spjatém s trenérským nováčkem Pablem Prigionim natlačila do čtvrtfinále, kde vypadla s obhájcem titulu Fenerbahce Istanbul 1:3 na zápasy. Ve Španělsku bojuje s Barcelonou o druhou pozici po základní části a právě výhra v Bilbau jí hodně pomohla.
Další radostí pro Baskonii bude pořádání euroligového Final Four 2019. Hostit ho sice má jen čtvrtmilionové „městečko na konci Evropy“, ale taky oblíbená a modernizovaná Fernando Buesa Arena, pravidelně navštěvovaná 15 504 diváky.
„Baskonia má opravdu věrnou fanouškovskou základnu a na tuhle příležitost ve Vitorii čekali hodně dlouho,“ vzkázal z barcelonských kanceláří euroligový šéf Jordi Bertomeu. „Tuhle šanci si doopravdy zasloužili, protože tu basketbalem žijí jako málokde na světě.“
Fanoušci Baskonie naznačují Fenerbahce, že jejich hala je nedobytná.
Pro klubového majitele a prezidenta Joseana Querejetu bude Final Four nejlepším dárkem k 60. výročí od založení klubu. „Za tímhle snem jsme se honili několik let a teď se konečně stal realitou,“ dodal.
Od podzimu se jeho muži budou potýkat s těžkým úkolem získat si místo na svátku basketbalu ve vlastní hale.
