Před deseti lety Nymburk teprve nasával atmosféru v Mattoni NBL. Už jeho cesta do nejvyšší soutěže byla pozoruhodná. "Pikantní to bylo v tom, že jsme dlouho nevěděli, zda ji vůbec budeme hrát. Vítěz druhé ligy Vyšehrad ji totiž chvíli hrát chtěl, a pak zase ne," vypráví sportovní manažer týmu Vratislav Šístek.
"V červnu roku 2000 mi potom zavolal prezident klubu a ptal se mě, zda jsem schopen postavit tým pro mattonku," pokračuje Šístek. S něčím podobným neměl nikdo v nymburském štábu do té doby zkušenosti. Z kádru první ligy Šístek nechal v týmu půlku, zbytek musel shánět jinde. I když, jak sám říká, šil horkou jehlou, podařilo se.
"Byl to učebnicový přechod z amatérského basketbalu do profesionálního," popisuje tehdejší trenér Michal Franěk, který v půlce sezony přepustil kvůli podnikání místo hlavního kouče Predragu Benačkovi.
Pro hráče byl šokem hlavně přechod na dvoufázový trénink, jen tři z nich měli profesionální smlouvy. Franěk vyjmenovává některé tehdejší nymburské hráče: "Byl tam Bacík z Pardubic, pak Špička nebo Forejt," upozorňuje na nynějšího kouče Jindřichova Hradce.
"No a samozřejmě Josef Jelínek," přidává rekordmana s 11 737 body v nejvyšší soutěži. Česká legenda Jelínek si vzpomíná na zápasy v hale Gymnázia Komenského: "Bylo to takové rodinné prostředí, do haly se vešlo kolem čtyř stovek diváků, ale chodili pořád. Lidé, co tam dělali basketbal, ho dělali z vášně. A ta jim vydržela dodnes."
Po jedenáctém místě v základní části vybojoval tehdy Nymburk v play-outu konečné desáté místo. "Chyběl nám kousek do play-off a udrželi jsme soutěž, takže žádné rozčarování určitě nepanovalo," je přesvědčen trenér Franěk.
"První rok jsme nějak přežili a pak jsme usoudili, že takhle to dělat nejde, a další rok už jsme fungovali na profesionální bázi," dodává manažer Šístek. Přišlo třetí, pak druhé místo a série sedmi titulů mistra republiky.
