"Když vás to baví, tak jste rádi za každý zápas. Volno mi pak vychází na nějakých čtrnáct dní, to snad bude stačit," hlásila rodačka ze Sokolova.
S reprezentací na evropském šampionátu vyhrála čtyři z devíti zápasů a vyválčila šesté místo. "Docela jsem si to užila. S holkama jsme měly výbornou partu, takže byla docela sranda a hlavně jsme splnily cíl," připomíná postup na mistrovství světa.
Alena Hanušováprofil basketbalistky Rodačka ze Sokolova odstartovala do světa velkého basketbalu z Karlových Varů, v extraligovém dresu Lokomotivy se však mihla jedinou sezonu. Jako kometa. O obrovském talentu se vědělo už dlouho. Není divu, že se o něj přetahovaly dva nejlepší české celky a souboj pak jednoznačně vyhrálo Brno. V národním týmu působí už od mládežnických kategorií. Dnes, i přes své mládí, patří ke stabilním členkám reprezentace českých Lvic. Dvaadvacetileté křídlo startovalo též na letních olympijských hrách 2012, kde se Češky umístily na sedmé příčce. |
"Neříkám, že jsme dosáhly našeho maxima, ale bez zraněné Jany Veselé to bylo těžké." Zkušená bojovnice vypadla ze hry hned v prvním zápase. "Byla to pro nás velká rána, protože patří mezi nejlepší hráčky v Evropě. Musely jsme změnit systém hry," upozorňuje Hanušová. Češky se navíc musely obejít i bez jiných dlouhodobých opor Hany Horákové a Evy Vítečkové. "Byla to změna. Zodpovědnost na sebe musel vzít někdo jiný, musely jsme hrát víc jako tým."
To se reprezentaci povedlo. "Síla byla hlavně v kolektivu. Tým se dokázal vždy zvednout, a když se některé hráčce nedařilo, zaskočila za ni jiná," těšilo trenéra Lubora Blažka, který objevil nové tahounky.
Hanušová však mezi nimi chyběla, v zápasech dostala příležitost průměrně jen něco málo přes deset minut. "Doufala jsem, že si zahraju víc, ale moc se mi nedařilo. Tak jsem holky aspoň povzbuzovala," říká dvaadvacetileté vysoké křídlo, které nastřílelo průměrně 2,9 bodu. "Kromě střelby to nebylo ideální ani v obraně nebo na doskoku," přiznává sebekriticky.
Po předloňském Euru a loňské olympiádě zažila Hanušová třetí velkou dospělou akci. Jak je na tom reprezentační klání ve srovnání s klubovou Euroligou?
"Je to přibližně stejné. Záleží hlavně na tom, s kým hrajete. Když nastoupíte proti Jekatěrinburgu, tak proti vám stojí nejlepší hráčky světa, což se třeba s Itálií nedá srovnávat. Národní tým je víc srdcová záležitost a hraje se s větším nasazením. Do každého zápasu musíte jít naplno, protože v každém jde o hodně," líčí hráčka, která i v příští sezoně zůstane v "Žabinách".
Z Francie si odvezla také vzpomínky na báječnou atmosféru. „Diváci chodili ve velkém počtu na všechny zápasy, hodně povzbuzovali. A tleskali nám, i když jsme šly ze hřiště nebo odjížděly z haly. Bylo úžasné vidět, jak si váží sportovců."
