Jeden úspěch by si ještě upřel. Poslední zářez za dva body zaznamenal Trutnov proti Slavoji Litoměřice 15. ledna 2012 v sedmnáctém kole.
Ale od té doby jako když utne. Přišlo pět po sobě jdoucích porážek se silnými týmy a mizérie vyvrcholila v neděli, když Plašilovi hoši vybouchli i v Benešově. "Je to špatný," neměl slov kouč, "tím, že jsme hráli dlouho v okleštěné sestavě, dostavila se únava. Vyvrcholilo to v Benešově, kde jsme dopadli nejhůř za celý rok."
Za výkonnostním propadem stojí i ztráta výrazných opor, pivota Jiříčka a rozehrávače Moravce. "Pak naše hra stála na šesti sedmi lidech. Když se chytnete, jde to i v tomhle počtu," říká Plašil.
Kara však neporazila v neúspěšném mezidobí ani jednoho soupeře z elitní šestice. "Ani v tomhle úseku se náš herní projev nijak nezměnil. Když jsme vyhrávali, všichni byli v pohodě. Jiříček hrál suprově a kolem něj se to nabalilo," netají trenér.
Mnohem horší zprávou pro Trutnovany je fakt, že opustili osmé místo zaručující play-off. A k tomu mají v posledních čtyřech kolech nesnadný los, podle nějž je čeká nejbližší konkurent z Liberce.
"To je poslední záchrana. A pak Mladá Boleslav. Když nevyhrajeme, nemáme v osmičce co dělat," připouští. Navíc ve chvíli, kdy se tým nemá oč opřít. "Kluci si nevěří," láteří Lukáš Plašil, "hodně těžko do nich zpátky napumpuji sebevědomí. Řekl jsem jim, že už teď nám začíná play-off."
Ještě by mohlo pomoct zakolísání Vyšehradu majícího před sebou nejtěžší soupeře. "Ne, na to se spoléhat nechceme," odmítl spekulovat. Nejlepší je chytnout se vydařenou bitvou. "Ale už čekáme hodně dlouho," uzavřel Plašil.
