„Těžko se o aktuální dobré formě mluví po prohře doma o dvacet bodů. Jsme ale snad na dobré cestě a sobotní zápas prostě nevyšel,“ hlásí brněnský trenér Lubomír Růžička.
„Byl to obrázek celého týdne, tréninky nebyly vydařené, byli jsme rozháraní. Kameron Chatman byl na drobném chirurgickém zákroku s nosem, protože se mu špatně dýchalo a krvácel, Šimon Puršl ležel týden v horečkách. Vysokoškoláci zase museli absolvovat lyžařský kurz, navrch přišel nový hráč. Musíme tak začít jako učitel látku od začátku. Snad se však povedlo zavést vítěznou mentalitu, což tu trochu chybělo,“ nedělá si trenér těžkou hlavu.
Jeho výběr se před sobotním krachem mohl pyšnit sérií sedmi ligových výher v řadě, zároveň také vyrovnal své maximum v počtu vítězství v základní části v aktuálním formátu soutěže.
Brněnského lídra basketbalové ligy posílil střelec a světoběžník Culpepper |
„Před začátkem sezony jsem si vzal tužku, papír, a dopočítal jsem se k cíli šestnácti nebo sedmnácti vítězství. Takže nyní nejsme v plusu, ale jedeme podle plánu. Jestli se podaří jej splnit, je jen na nás, nicméně aktuální bilance mě nepřekvapuje,“ oznamuje Růžička.
Smutek kvůli divákům
Basket Brno se tak z pozice nadějného týmu, který sní o předních příčkách, pomalu mění v ligového favorita, jenž má na svých zádech terč. „Soupeři k nám chovají respekt, který jsme si dokázali vytvořit dlouhodobou prací. Kamkoli přijedeme, z druhé strany zní, že to jsou ti, kteří vedou tabulku. To je však jen aktuální vnímání, z mého pohledu je důležitější dlouhodobý rozměr,“ podotýká Růžička.
V individuálních statistikách byste přitom brněnské hráče u čela ligových žebříčků hledali stěží. „U nás je devízou týmovost. Prezentujeme se jedním z nejlepších útoků v lize, a jestli jednou vyletí Viktor Půlpán a podruhé Kuba Krakovič, tak je to jedno,“ nastiňuje Růžička. „Já to jinak neumím a nevěřím, že nás individualita dotáhne k vytyčeným cílům. Soukolí lidí, kteří spolu prožívají vítězství a porážky, je silnější. Mnohem lépe se vstřebávají společné výhry i prohry ve skupině.“
I profíci musejí na lyžeByť je basketbalová sezona v plném proudu, studenti Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v brněnském týmu se nevyhnuli povinnosti absolvovat lyžařský kurz. Richard Bálint s Petrem Křivánkem tak museli na týden opustit šatnu a splnit podmínku studijního plánu. „Neměli sníh, takže si místo lyží zabalili pohorky,“ sdělil kouč Lubomír Růžička, který krátkou absenci mladých opor akceptoval. Týdenní tréninkový výpadek však byl znát, Bálint totiž po návratu z hor zapsal proti Opavě pouze dva body. |
Spolu s basketbalisty se úspěch učí vstřebávat také fanoušci, kterých si do haly Vodova nachází cestu stále více.
„Po utkání jsem vezl Kubu Nečase do Písku a bavili jsme se přesně o tomto. Jak nás prohra štve, ale ne kvůli samotné porážce, která ke sportu patří, ale kvůli lidem. Byla tady skvělá atmosféra a my jim neukázali to, co jim chceme nabízet. Tedy rozdávat pozitivní emoce, a ne odcházet s hlavami dole. Fanoušci s námi vyhrávají a prohrávají, vztekají se, když něco pokazíme, a to je úžasné pro rozvoj basketbalu,“ těší trenéra.
Aby ještě posílil šance na úspěch, přivedl ve spolupráci s vedením světoběžníka Randyho Culpeppera, jenž se ve třiatřiceti letech stal nejstarším hráčem soupisky. Od bývalého nejlepšího střelce Eurocupu nebo nejvyšší ruské soutěže si v Brně slibují výrazný bodový příspěvek, zatím mu však musí dopřát čas na aklimatizaci.
„Trpí velkým jet lagem, nespí, má nechutenství a zvrací. Těch časových pásem, která překonal, je dost, a do toho hrát zápas je až kruté. Randy je ale velký profík, ví, co se po něm chce, potřebuje se jen sžít s týmem. Teprve pochytí, kdo je střelec, kdo rád sbíhá a jaký je koncept hry, což chce čas. Jeho aklimatizace ale probíhá dobře, chápe filozofii trenérů,“ líčí Růžička.
Pomáhá i Severská liga
Rozehrávač, který v roce 2010 získal ocenění pro nejlepšího hráče roku své konference americké univerzitní ligy, s sebou přinesl plnou nůši zkušeností. K nejprestižnější NBA sice pouze přičichl při letním kempu Memphisu, z něhož pochází, v kariéře však okusil basketbal od Jižní Korey přes Tunisko po velkou část Evropy. „Přitom nesnáším létání, s cestováním se vůbec peru. Basketbalový život mi to ale takto nadělil,“ svěřuje se 182 centimetrů vysoký šikula.
K brněnskému týmu se přidal teprve v průběhu minulého týdne, atmosféra v kabině jej ovšem okamžitě pohltila. „Přijde mi, jako bych tu byl už nejméně měsíc. Vedení v lize na kluky určitě zapůsobilo a hodilo je do pohody, což je nejlepší krok na cestě za úspěchem,“ chválí Culpepper. „Angažmá v Česku rozhodně neberu jako krok zpět. Basketbal je tu na dobré úrovni. Musíte tu makat stejně usilovně jako jinde,“ doplňuje.
Viktor Půlpán z Brna zakončuje na opavský koš kolem Jana Mičky.
Vedle české soutěže se může těšit i na měření sil v Severské lize. Mezinárodní srovnání zatím pro Basket oproti minulé sezoně tak dobře nevychází, když dosavadní čtyři duely prohrál, přináší však ojedinělé zkušenosti.
„V první řadě ENBL neuvěřitelným tempem vzrostla. Když proti vám nastupují bývalí hráči Realu Madrid, říkáte si, že jste v opravdu dobré společnosti,“ vyzdvihuje Růžička. „V zápasech ENBL jsme vyjukaní, jenže pak jsme v domácí lize hráli stejně a najednou jsme přejeli Kolín. Jsme pak správně obouchaní,“ oceňuje trenér.
