V sobotu proti Děčínu, kde působil minulých pět sezon, dal devět bodů, ale žádnou trojku. Ostrava prohrála 68:80.
"Děčín se na nás moc dobře připravil, znal naše silné stránky. My jsme špatně bránili a ztráceli lehké míče," řekl Admir Alič. "Měli jsme špatný doskok, obranný i útočný. Hlavně obrana jeden na jednoho je špatná. Musíme toho ještě hodně natrénovat."
To už ale Ostravští nestihnou do středeční utkání, v němž od 17.30 hodin hostí Jindřichův Hradec.
Jaké to pro vás bylo zahrát si proti Děčínu, kde jste dlouho působil?
Trochu to bylo zvláštní, měl jsem takové divné pocity, ale už mám toho odehráno dost. Snažil jsem se zapomenout, že jsem tam hrál, a podat co nejlepší výkon.
Určitě hodně hráčů Děčína znáte.
Je jich tam pořád šest sedm, co jsem s nimi hrával tři čtyři roky. A jsme v kontaktu. Třeba Luboš Stria mi byl i svědkem na svatbě.
Co říkáte svému angažmá v Ostravě?
Měl bych hrát lépe, hlavně střelba se mi tolik nedaří. Musím si zvyknout na jiný styl hry. Přece jen to je jiné než v Děčíně, kde jsme se hodně soustředili na střelbu. Pořád tak hledám svou úlohu v týmu.
Byl pro vás příchod z Děčína složitější, než jste čekal?
V Děčíně jsem byl zprvu zklamaný, když mi řekli, že na mě nebudou mít v další sezoně peníze. Pět roků jsem tam hrál, miloval jsem to tam. Pak jsem ale začal jednat s trenérem Medveckým. Přesvědčil mě, že má o mě velký zájem, že mě chce, a tak jsem si řekl proč ne. Podívám se aspoň z Čech na Moravu, jak to tu vypadá. Také pět roků v jednom mužstvu už bylo moc. Stále se hledám, ale věřím, že to v Ostravě bude možná i lepší než v Děčíně.
Je problém Ostravy v této sezoně i to, že buduje téměř nový tým?
Nejhorší je, že v našem mužstvu byl pořád někdo od začátku zraněný. Nejdříve Zbránek, teď měl potíže Číž. Měli jsme tak problém trénovat pět na pět, abychom se ještě lépe poznali a lépe hráli. Teď už jsme kompletní, takže musíme začít makat a o hře i více přemýšlet.
Jak do mužstva zapadli noví cizinci, americký rozehrávač a dva Kanaďané?
Oni to mají složité, pro ně to je první sezona mimo Ameriku, takže o to mají adaptaci těžší. Americký basket a evropský je úplně něco jiného. Všichni dohromady ale ještě musíme hodně pracovat. Ale musíme si i věřit. Před sebou máme ještě třicet kol, takže domácí prohra s Děčínem nic neznamená. Ano, hráli jsme špatně, ale teď musíme udělat vše pro to, aby to příště už bylo lepší.
