S malým zaváháním, přesto suverénně. "Neumím to popsat, je to tady," zářil radostí. "Mám velkou medaili."
Zase ve vás vybouchla atomovka?
Udělalo to velké BUM a Peťan šel za vítězstvím.
A došel. Takže teď přijde oslava?
To právě nevím, Jiřinka (přítelkyně tyčkařka Ptáčníková) má v sobotu kvalifikaci a brzo ráno závodí. Prý se na můj závod ani nedívala, říkala, že počká, až zaklepu na dveře, jestli budu pištět, nebo budu zklamaný. Ale určitě si něco dám s trenérem na baru. Nebo tam budu spát.
Myslíte si, že minulé prohry musely přijít, abyste teď vyhrál?
Na to neumím odpovědět, je těžké říct, že Turín nebo Barcelona mi pomohly. Ale určitě by se mi běhalo líp, kdybych těch zlatých už měl víc. Byl bych psychicky někde jinde, uměl bych hlavu zvládat.
Překážkář Svoboda se stal halovým mistrem Evropy |
Prozraďte recept na vítězství.
Pomohly mi super závody, které jsem absolvoval, pomohlo mi, že jsem se vyhnul i Davidu Oliverovi, protože to by byl velký klepec. A že jsem měl šanci vyhrát pár velkých mítinků, které mě posunuly úplně někam jinam.
Že vám narostlo sebevědomí?
Tam jsem se naučil, že i velká jména jako Liou Siang se dají porazit. Proč bych se pak měl tady bát ostatních soupeřů, když mám lepší čas. Se spoustou z nich už jsem běžel, tak proč by strach z nich měl přijít právě teď?
Už víte, kam přijde medaile?
Já ani nevím, kde mám tu z Turína. Stěhovali jsme se do domečku, takže ji mám někde v pracovně. Z mítinků mám spoustu krásných cen, obrovské vázy, tak si nechám udělat poličku a budu to vystavovat. A budu pyšně říkat, že to je moje.
Dá se tento závod nazvat zlomem v kariéře?
Snad jo. Po těch peripetiích v Turíně, Barceloně, Dauhá jsem si to určitě zasloužil. Snad mi to pomůže v tom, že se dá vyhrát, aniž by se člověk podělal.
