Jaká byla chvíle, kdy se rozhodlo o vaší atletické rozluce s Tomášem Dvořákem a o konci vaší kariéry?
Tomáš u mě zůstal sám a postupně začal přemýšlet nad každou svojí bolístkou. Přicházel na trénink ráno unavený. Říkal, že by nejradši netrénoval, já se na něj mračil. Pak jsem mu řekl: Já tu nemusím být.
Takže návrh na rozchod vzešel od vás?
Řekl jsem mu: Pokud si myslíš, že je to špatné, rozejdeme se v dobrém. Pak byl chvíli klid. Ale potom mi Tomáš oznámil, že by potřeboval skupinu. A tu já mu nemohl dát.
Skončil jste nedlouho poté, co vás okolí včetně Dvořáka přemlouvalo, abyste pokračoval. Proč jste vytrval?
Několik let zpět jsem říkal, že bych chtěl skončit. Nechci umřít na hřišti. Ale taky jsem nechtěl nechat Tomáše osamoceného. Ale přišel čas, kdy jsme zjistili, že Tomáš potřebuje kolektiv.
Bude tým sprinterského trenéra Svobody pro Dvořáka tím pravým?
Sám jsem ho Tomášovi poradil. Jsou tam mladí kluci a pro Tomáše to bude změna.
Jak jste snášel odchod Šebrleho, jímž v roce 2001 rozpad skupiny začal? Pochopitelně bylo těžké to skousnout. Romana jsem vypiplal. S Tomášem jsme ze začátku tápali, ještě jsem desetiboj neznal. Roman přišel do rozjetého vlaku.
Nebyla slova o báječné desetibojařské partě jenom pozlátkem, skrývajícím rivalitu Dvořáka a Šebrleho?
Až do mistrovství světa 2001 v Edmontonu jsem žádné spory neviděl, jeden druhého vychvaloval. Roman byl asi rozčarovaný. Po světovém rekordu se cítil nejlepším a myslel si, že pojede dál. Jenže jeho zranění bylo tak nepříjemné, že závod skoro nedokončil. Tam se to možná zlomilo.
Údajně všechno ideální nebylo, prý jste špatně vycházel se Šebrleho přítelkyní a později manželkou Evou...
Zastával jsem názor, že není dobré, aby na soustředění jezdily přítelkyně a manželky. Narušují tréninkový proces. V době, kdy by měli odpočívat, jsou kluci s nimi.
Vaše dcera Gabriela, manželka Tomáše Dvořáka, na soustředění taky nesměla? Někdy tam byla, i když se mi to taky nelíbilo. Roman se tím hájil. Já mu říkal, že až bude Eva jeho manželkou, ať si ji tam taky vezme.
Byl jste na oba stejně přísný?
Myslím, že nikdo nemůže říct, že bych někomu nadržoval. Tomáš na tom byl daleko hůř, protože jsem ho víc znal.
Může se podle vás ještě někdy stát, aby spolu trénovali dva nejlepší na světě? Trenér musí být dobrý psycholog a závodníci si musí uvědomit, že každý trénink je pro ně model závodu. Musí ale zvládnout fakt, že v jedné skupině jsou dvě veličiny.
 Zdeněk Váňa a jeho tréninkové deníky. |
