Jelena Isinbajevová

Jelena Isinbajevová | foto: Reuters

Strach a hlad. Dvě tajemství tyčkařské královny

Monte Carlo (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - I nejlepší tyčkařka světa se bojí. "Pokud nepřeskočím laťku napoprvé, říkám si: Když nezvládnu další pokus, už budu mít jen jeden. A pak už prohraju," popisuje Jelena Isinbajevová, jež byla v neděli v Monaku vyhlášena nejlepší atletkou světa za rok 2008.

Po dvou letech "bídy", kdy se sžívala s novým koučem a technikou, zase bourala světové rekordy s náskokem 10 centimetrů nad laťkou.

Svět je zvyklý na její triumfy. I proto se 26letá sportovkyně strachuje. "Musím vyhrát. Vím, že když prohraju, bude to senzace. A o tenhle druh senzace nestojím," říká dvojnásobná olympijská vítězka.

Při čekání na pokusy, během nichž se schovává do stanu z deky nebo si obličej zakrývá čepicí, si hlavou prohání hezké vzpomínky na minulost. "Snažím se je znovu prožít. Pokouším se přemýšlet o čemkoli, jen ne o skákání."

Když pak vykoukne ze svého světa, natře ruce černým lepem a před pokusem promlouvá k tyči. Obsah její "modlitbičky" zůstává tajemstvím. Ovšem Ruska se drží i jiných rituálů.

"Není možné jen běžet a říct si: Bude to O. K. Těsně před skokem myslím na to, že posledních šest kroků rozběhu musí být rychlejších než prvních deset. A když zvládnu rozběh, říkám si, že se musím dobře odrazit. Druhá část skoku záleží na té první, na rozběhu a odrazu, který musí být technicky správný. Teprve pak možná přijde autopilot."

A ten ji buď donese k onomu strachu ze selhání, nebo k radosti. "Po půlvteřině cítím, jestli je skok povedený, nebo ne. Když je úspěšný, je potěšení letět," líčí Isinbajevová.

V Monaku, kde bydlí, už trénuje v horách, jež se tyčí nad Monte Carlem. S přípravou na novou sezonu teprve začala. "Hodně to bolí. Běhám, strečuju, dělám lehké cvičení pro celé tělo a pak znovu běhám."

Dvakrát týdně zařazuje i gymnastiku, s níž začínala a jež je pro tyčkařky vynikajícím základem. "Pořád zvládnu kruhy, stojku na hrazdě, přemet, provaz," chlubí se.

Její tělo jen hraje svaly, nikde žádný tuk. Ovšem přehnanou dietu Isinbajevová nedrží. Jen omezuje množství sladkostí, čokolády, chleba, těstovin, cukru. "Jasně že si čokoládu dám, jenže nesním celou tabulku, ale třeba jen dvacet gramů."

Hlady se prý trápila jen na hrách v Pekingu. "Celou dobu! Protože když mám hlad, mám taky vztek."

A ten ji žene při skoku do závratných výšin. Isinbajevová chce posunout světový rekord 505 centimetrů ještě o deset patnáct čísel nahoru. "Tak, aby ho třeba dalších 100 let nikdo nepřekonal. A pak chci potřetí vyhrát olympiádu a skončit."


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž